Poslední úprava: KUCIREK/PEDF.CUNI.CZ (24.08.2014)
Sociologie zdraví a nemoci, jako sociologická subdisciplína, se orientuje na sociální kontext zdraví a nemoci, proto úzce souvisí s pedagogickou teorií i praxí. Studenti jsou vedeni k pochopení polarity zdraví a nemoci jako komplexního zkoumání vzájemného propojení sociálních systémů (rodiny, společnosti) a procesů, které mají bezprostřední dopad na fungování lidského systému, jedince, včetně kontextů, spoluutvářejících jeho život. Vést studenty k náhledu, že lidské zdraví (smysl) nemoci a zdraví je nutno vnímat v psychosociální rovině. Jde o rozšíření pohledu na lidské zdraví (WHO) a navazuje na dimenzi psychologie zdraví. Podán přehled současných sociologických intepretací sociologie zdraví a nemoci. Nemoc v sociologickém kontextu, sociální důsledky nemoci, sociologie lékaře a role lékaře, sociologie pacienta a role pacienta, role sestry, sociální nerovnost a lidské zdraví. Každá nemoc, každá závažná životní událost se stává součástí životního příběhu a je pochopitelná v sociálním kontextu vztahových rovin jedince (rodina, partnerství, sociálních skupin) a současně i sociálních systémů.
Poslední úprava: ZVIROTSK/PEDF.CUNI.CZ (31.10.2010)
Sociology of health and illness is presented as a sociology sub-discipline that focuses on social context of health and therefore it is significant for pedagogical praxis as well. Students will be lead towards understanding that the only approach to comprehension of health and illness is to examine the interconnection of systems and processes that influence the individual (human system) including contexts that constitute his life.
Cíl předmětu -
Poslední úprava: MARADOVA/PEDF.CUNI.CZ (30.10.2010)
Cílem předmětu je uvedení studentů do problematiky sociologie zdraví a nemoci, rozlišení zkoumaných oblastí i různých přístupů, které se orientují na aplikaci sociologických analýz biopsychosociálních aspektů determinace lidského zdraví.
Poslední úprava: ZVIROTSK/PEDF.CUNI.CZ (31.10.2010)
The aim of this subject is to introduce students to questions of sociology of health and illness, to distinguish researched areas and different approaches that are oriented towards application of sociological analysis of bio-psycho-social aspects that determine human health.
Literatura
Poslední úprava: KUCIREK/PEDF.CUNI.CZ (24.08.2014)
Sociální deviace, sociologie nemoci a medicíny, Slon, Praha 1999
KŘÍŽOVÁ, E.., Úvod k sociologii medicíny a zdravotnictví, Praha 1993
BARTLOVÁ, S., Vybrané kapitoly ze sociologie medicíny, IDV PZ, Praha1998
SCHREIBER,V., Medicína na přelomu tisíciletí, Academia, Praha 2000
Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: PhDr. Jaroslava Hanušová, Ph.D. (19.08.2017)
Požadavky ke zkoušce:
Účast na výuce je dobrovolná, nekontroluje se. Předmět je zakončen ústní zkouškou, rozsah požadovaných znalostí odpovídá sylabu. Tematické okruhy k ústní zkoušce budou předány na výuce.
Studenti budou připuštěni ke zkoušce pouze za podmínky, že odprezentují během výuky v předem určeném termínu jedno vybrané téma.
Sylabus -
Poslední úprava: KUCIREK/PEDF.CUNI.CZ (24.08.2014)
1. Vymezení sociologie zdraví a nemoci v kontextu ostatních věd o lidském zdraví, dva prameny (náhledu) evropské tradice na nemoc a zdraví.
2.Systémový přístup v medicíně, psychosociální determinanty zdraví. Sociální změna a zdraví.
3.Rozlišení tří základních sociologických paradigmat k problematice zdraví a nemoci
4. Kult zdraví a kult těla (personalizace), fenomém medicinizace a psychiatrizace
5. Sociostrukturální a kulturní vlivy na nemoc a zdraví, význam sociální opory pro lidské zdraví
6. Biopolitika a biomoc versus lidské zdraví ("somatická společnost", vliv politiky a médií)
7. Sociologické výzkumy sledující vliv životních postojů na zdraví např. "zdravé město" "zdravý dům" (WHO), dlouhověkost, osobní a profesní spokojenost, seznámení s výzkumy v oblasti World Database of Happiness aj.
Poslední úprava: ZVIROTSK/PEDF.CUNI.CZ (31.10.2010)
1. Definition of sociology of health and illness in context of other human health sciences
2. Social determinants of health.
3. Systemic approach in medicine.
4. Selected approaches to health and illness (functionality and conflictuality interpretations etc.).
5. Medicinialization and psychiatrization phenomenon, its social causes and impacts.
