PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2012/2013
   Přihlásit přes CAS
Obecná fytopatologie - MB120P48
Anglický název: Phytopathology - General part
Český název: Obecná fytopatologie
Zajišťuje: Katedra botaniky (31-120)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2006 do 2020
Semestr: letní
E-Kredity: 5
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:3/1, Z+Zk [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Poznámka: povolen pro zápis po webu
Garant: RNDr. Jaroslava Marková, CSc.
Vyučující: RNDr. Jaroslava Marková, CSc.
Výsledky anket   Termíny zkoušek   Rozvrh   
Anotace -
Poslední úprava: RNDr. Jaroslava Marková, CSc. (16.11.2011)
Přednáška je zaměřena na obecné aspekty vzniku a rozvoje chorob rostlin. Probírány jsou formy parazitizmu, symptomatologie, etiologie chorob (tj. poškození abiotická, původci chorob: viry, bakterie, houby, cévnaté rostliny, háďátka, hmyz), diagnostika, vliv patogena na hostitele, obranné mechanizmy hostitele, genetika vztahu hostitel - patogen, metody ochrany rostlin, epidemiologie, signalizace a karanténa a s ní související zákon. Přednáška je doplněna jednodenní exkurzí s demonstracemi rostlinných chorob v terénu.
Splnění předmětu formou ústní zkoušky - zvládnutí přednášené látky a orientace v doporučené literatuře.
Zápočet na základě aktivní účasti na exkurzi - prověření znalostí v terénu.
Literatura
Poslední úprava: PhDr. Gabriela Kubátová, Ph.D. (27.04.2005)

Základní literatura:

Kůdela V. et al. (1989): Obecná fytopatologie. Academia, Praha

Kůdela V. et al. (2002): Rostlinolékařská bakteriologie. Academia, Praha, 367 p.

Strange R.N. (2003): Introduction to plant pathology. Wiley, Chichester, 464 p.

Urban Z. (1983): Základy fytopatologie. SPN, Praha - skripta

Agrios G.N. (1997): Plant pathology. 34th ed., Academic Press, N.Y.

Obrazové atlasy

Sylabus -
Poslední úprava: SUDA (22.05.2002)

1. Úvod. Základní pojmy a historie oboru. Literatura a informační zdroje. Klasifikace vztahů mezi organizmy, formy parazitizmu. Předpoklady vzniku chorob.

2. Symptomatologie. Patologické změny na úrovni buněčné a orgánové. Charakteristické změny zbarvení, změny tvarové (potlačení růstu, podnícení růstu, přeměna pletiv) a projevy odumírání. Příklady a demonstrace jednotlivých symptomů.

3. Etiologie chorob a diagnostika. Abiotické příčiny chorob, působení klimatických faktorů, ovzduší, složení půdy. Biotické příčiny - charakteristika jednotlivých skupin patogenů a jejich diagnostika. Původci chorob: viroidy, viry, bakterie, fytoplazmy, houbové organizmy, parazitické řasy, parazitické cévnaté rostliny, bezobratlí. Na vybraných zástupcích jsou demonstrovány charakteristické znaky původců chorob a projevy ochoření.

4. Patogeneze. Predispozice hostitele, vliv vnějších podmínek. Infekční cyklus. Zdroje a přežívání inokula, jeho přenos a šíření. Klíčení, penetrace a infekční struktury. Kolonizace a reprodukce patogena.

5. Působení patogena, reakce hostitele. Mechanizmy působení patogena na hostitele. Enzymy, toxiny, růstové regulátory, polysacharidy - jejich účinek a příklady příslušných chorobných projevů. Strukturální obranné mechanizmy hostitele preinfekční a postinfekční (na úrovni buněčné i pletivné). Chemické obranné mechanizmy.

6. Genetika vztahu hostitel - patogen. Florova hypotéza gen proti genu. Jaderná a cytoplazmatická dědičnost. Základní pojmy z hlediska genetiky rezistence. Zdroje rezistence a šlechtění. Ochrana rostlin: nepřímá, přímá a integrovaná.

7. Epidemiologie. Charakteristika chorob založená na populační dynamice, polycyklické a monocyklické infekční řetězce. Důvody vzniku epifytocií, příklady z historie i současnosti. Patometrie: vyjádření četnosti výskytu choroby, intenzity napadení a stanovení škodlivosti. Signalizace, karanténa, prognóza. Zákon 147 Sb. o rostlinolékařské péči.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK