PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2012/2013
   Přihlásit přes CAS
Ekosystémová a krajinná ekologie - MB120P16P
Anglický název: Ecosystems and landscape ecology
Český název: Ekosystémová a krajinná ekologie
Zajišťuje: Katedra botaniky (31-120)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2006 do 2018
Semestr: zimní
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Poznámka: povolen pro zápis po webu
Garant: prof. RNDr. Pavel Kovář, CSc.
Vyučující: prof. RNDr. Pavel Kovář, CSc.
Atributy: Modul Vědy o Zemi a životním prostředí
Výsledky anket   Termíny zkoušek   Rozvrh   
Anotace -
Poslední úprava: doc. RNDr. Petr Kuneš, Ph.D. (14.09.2019)
Přednáška shrnuje základní teoretické a praktické principy působící na různých hierarchických hladinách v přírozených a člověkem ovlivněných stanovištích společně s péčí o ekosystémy/krajinu.
Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: doc. RNDr. Petr Kuneš, Ph.D. (02.10.2019)

Zkouška je složena ze dvou částí (probíhajících zpravidla ve stejný den vypsaného termínu):

1. Písemná část formou hromadně psaného testu, kde jsou (zpravidla u 15 otázek) k nabídce 3 alternativní odpovědi, z nichž jedna je správná. Čas na test není omezen, zpravidla studentům netrvá déle než max. 20 minut.

2. Ústní část formou rozpravy studenta s examinátorem na téma náhodně vytažené otázky z širší tématické látky. Soubor otázek pokrývající rozsah přednášené látky v kursu dostávají studenti s předstihem před zkouškou.

Výsledná známka je kombinací resp. průměrem známek z obou částí zkoušky.

Sylabus -
Poslední úprava: prof. RNDr. Pavel Kovář, CSc. (17.11.2014)

Hlavní teoretická a praktická témata v rámci hierachie přírody a člověkem utvářeného prostředí jsou pojednána v kontextu práce s krajinou. Krajinná ekologie je nazírána jako dynamický transdisciplinární obor založený na principech ekosystémového fungování. Vnímání přírody člověkem, krajinná typologie, vizualizace dat, model matrice-plochy-linie, teorie ostrovní biogeografie, metapopulační dynamika organismů v krajině, ekologie města, agroekologie, ekotoxikologie, krajinné a územní plánování - představují výběr bodů představujících soudobé náměty, jimiž se zabývá také Mezinárodní asociace pro ekologii krajiny (IALE) konfrontující různé školy, které přispěly k racionálnějším přístupům k využívání světových zdrojů v intencích trvale udržitelného rozvoje.

(1) Měřítka v prostoru a čase

(2) Struktury v krajině

(3) Dynamika v krajině

(4) Změny stanovišť a ekologická stabilita

(5) Vizualizace prostorových dat

(6) Typologie a regionalizace krajiny

(7) Ekologie člověka: město a venkov

(8) Znečištění v krajině a biodiagnostika

(9) Biodiverzita: ochrana a obnova ekotopů

(10) Postoje k přírodě, vnímání - percepce krajiny

(11) Správa ekosystémů

(12) Globální ekologické změny

Literatura

Kovář P., 2012 (2008): Ekosystémová a krajinná ekologie. Univerzita Karlova v Praze, Nakl. Karolinum.

Farina A., 1998: Principles and Methods in Landscape Ecology. Chapman & Hall, London.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK