Poslední úprava: doc. PhDr. Jiří Vykoukal, CSc. (01.02.2019)
Kurz se zabývá vývojem a charakterem základních interpretačních rámců a schémat středoevropských dějin od 19. století do současnosti. Důraz klade na obecná pojetí regionu jako celku, na vztahy mezi střední Evropou a klíčovými regiony a státy v jejím sousedství (Balkán, německý prostor, Rusko) a také na národní reflexe středoevropského prostoru, jeho osvojování a projekci vlastních zájmů do něj.
Cíl předmětu
Poslední úprava: doc. PhDr. Jiří Vykoukal, CSc. (01.02.2019)
Cílem kurzu je:
1. Formou odborné debaty probrat hlavní problémové okruhy související s konceptualizací dějin střední Evropy v širším regionálním kontextuu
2. Vysvětlit základní výkladová a interpretační schémata (autory a školy) charakteristické pro tyto konceptualizace
3. Poukázat na obecnější přesahy středoevropské debaty
4. Ověřit stupeň a charakter pochopení probírané látky studenty
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: doc. PhDr. Jiří Vykoukal, CSc. (18.02.2019)
Hodnocení studentů je založeno na škále písmen A-F, která vychází z Opatření děkanky číslo 17/2018 (https://www.fsv.cuni.cz/opatreni-dekanky-c-172018). Konečná známka zahrnuje:
1. Práci v kurzu - diskuse nad textem (10 bodů)
2. Oveření povinné četby formou testu - každý týden jednoduchý test na zadanou povinnou literaturu, tj. je potřebná písemná příprava (konspekt literatury) na každou hodinu (30 bodů)
3. Seminární práce (cca 12 normostran), téma (formou abstraktu a základní literatury) zadat do 17. března 2019, termín odevzdání 26.5.2019, texty poslat na adresu jiri.vykoukal@post.cz (60 bodů)
Prácese zaměřuje na dohodnuté středoevropské historické téma s možnými přesahy na Balkán nebo do východní Evropy, cílem práce je konceptualizace problému, výklad díla, názorů nějaké školy apod.
Povinné parametry práce:
a) úvod (co se řeší a proč, jak zní výzkumná otázka, jaká literatura je použita a proč)
b) argumentace (jak se k řešení problému přistupuje a proč, které argumenty literatury/autora jsou relevantní a proč)
c) závěr (k čemu se dospělo, resp. odpověď na výzkumnou otázku)
d) poznámkový aparát firmou footnotes a seznam zdrojů
4. Pozor na plagiáty (https://fsv.cuni.cz/opatreni-dekana-c-182015)
5. Povolena jedna neomluvená absence, za druhou absenci stupeň dolů, po třetí absenci není nutné v kurzu pokračovat.
Literatura
Poslední úprava: doc. PhDr. Jiří Vykoukal, CSc. (18.02.2019)
Povinná literatura
Arnason Johann P., Introduction. Demarcating East Central Europe. European Journal of Social Theory 8(4), 2005, pp. 387-400; Okey Robin, Central Europe/Eastern Europe: Behind the Definitions: Past and Present, No. 137, 1992, pp. 102-133; Wandycz Piotr, Střední Evropa v dějinách od středověku do současnosti. Cena svobody. Praha 1998
Tituly zadávané na každou hodinu
Doporučená literatura:
Bibó István, Bída malých národů východní Evropy. Bratislava 1997; Borsody Steven, The Tragedy of Central Europe. New York 1960; Bideleux Robert-Jeffries Ian, A History of Eastern Europe.Crisis and Change. Routledge 2007; Conze Werner, Ostmittel-Europa. Von der Spätantike bis zum 18.Jahrhundert. Műnchen 1993; Dvorník František, Zrod střednía východní Evropy. Mezi Byzancí a Římem. Praha 2008; Halecki Oskar, The Borderlands of Western Civilisation: A History of East Central Europe. New York 1952; Berend Ivan T., Decades of Crisis. Central and Eastern Europe before World War II. Berkeley, Los Angeles, London 1998; Berend Ivan T., Central and Eastern Europe 1944-1993. Detour from Periphery to Periphery. Cambridge University Press 1998; Chakrabarty D., Provincializing Europe. Postcolonial Thought and Historical Difference. Princeton and Oxford. 2000; Havelka M., Cabada L., Západní, východní a střední Evropa jako kulturní a politické pojmy, Plzeň 2000; Chirot, D. (ed.), The Origins of Backwardness in Eastern Europe: Economics and Politics from the Middle Ages Until the Early Twentieth Century. Berkeley 1991; Janos Andrew C., East Central Europe in the Modern World. The Politics of the Borderlands fromPre to Postcommunism. Stanford 2000; Perspektivy regionu střední Evropy, Plzeň 2002; Sinnhuber Karl A., Central Europe: Mitteleuropa: Europa Centrale: An Analysis of a geographical term. Transactions and Papers (Institute of British Geographers), No. 20, 1954, pp. 15-39; Under Eastern eyes.A Comparative Introduction to East European Travel Writing on Europe. Budapest 2008; Webb Adrian, Central and Eastern Europe since 1919. A Companion. Routledge 2008.
Metody výuky
Poslední úprava: doc. PhDr. Jiří Vykoukal, CSc. (01.02.2019)
Hlavní metodou výuky v tomto semináři je odborná debata (dialog) kombinovaná s průběžným písemným ověřováním pochopení probíraných textů a schopnosti zpracovat vybrané, koncepčně pojaté téma formou seminární práce.
Sylabus
Poslední úprava: doc. PhDr. Jiří Vykoukal, CSc. (17.02.2020)
Stručný program (viz soubory v SIS):
01. 18.02. Úvod a zadání práce
02. 25.02. Parametry problému (Wandycz, Arnason). Otázky: 1. Jaký význam/váhu pro pozdější dějiny Evropy měla návaznost na římské dědictví (co toto dědictví znamenalo konkrétně pro kterou část Evropy? mohla se Evropa rozvíjet progresivně i bez toho dědictví?); 2. Vznikla střední Evropa už ve středověku nebo byla jejím hlavním inciátorem (byť netušícím) habsburská monarchie a říše?; 3. CO bylo podstatou středoevropského tzv. dvojího zpoždění a dohánění Evropy?; 4. Byly středoevropské krize 20. století vnitřního nebo vnějšího původu?
03. 03.03. Západní a východní Evropa (Wolff) Otázky: 1. Kdy a proč vzniká západovýchodní schizma? 2. Je toto schizma pravdivé a skutečné? 3. Dá se "kletba" zlomit?
04. 10.03. Východní Evropa a Rusko (Halecki, Lemberg) Otázky: 1. Proč bylo Rusko zobrazováno jako severská mocnost a jaké to mělo podoby?; 2. Jaké podoby mělo zobrazování Ruska jako severské mocnosti?; 2. Kdy a proč došlo ke zpochybnění severojižního dualismu v Evropě a k jeho nahrazení dualismem západovýchodním?; 3. Které vědecké obory a jak se na této proměně podílely?; 4. Co změna světových orientací udělala s evropským obrazem Ruska?; 5. Jak vzniklo podle Haleckého Rusko z Rusi?; 6. Které byly hlavní prvky ruské civilizace po pádu staré Rusi?
05. 24.03. Východní a střední Evropa (Halecki) Otázky: 1. V čem spočívala podstata diskusí o rozdílech a analogiích mezi východní a západní Evropou (Bidlo, Seton-watson, Toynbee)?; 2. Co mínil Halecki formulací „evident analogy in the formation and constitution of both Western and Eastern Europe?“; 3. V čem spočívala příčina rozkolu západní a východní církve?; 4. Jak definoval Halecki hlavní regionální sekce východní Evropy?; 5. Jak reakce na dílo F. Naumanna ovlivnily debatu o střední Evropě?;
06. 31.03. Střední Evropa a Německo (Strath, Betz) Otázky: 1. Jak souvisí Mitteleuropa a nation-building v Německu?; 2. Vývoj německého chápání střední Evropy jako hospodářského regionu od Lista po Naumanna; 3. Rakousko, Německo a střední Evropa; 4. Německo a střední Evropa za studené války; 5. Identita střední Evropa po konci studené války; 6. EU a obnova imperiálních tradic
07. 07.04. Inovace (Jenö Szücs) Otázky: 1. Co mínil Szücs, když mluvil o "secret of Western development"?; 2. Co je podstatou "entirely new model of political and social power"?; 3. Jaké nové typy svobod přinesl vývoj západoevropského feudalismu?; 4. Jaké jsou hlavní rozdíly ve vývoji východního a západního absolutismu?; 5. Jak reakce na první krizi absolutismu ovlivnily formování specifické regionální identity středovýchodní Evropy?
08. 14.04. Kulminace a rozpaky (Kundera, Ash) Otázky: Kdo nese odpovědnost za pád střední Evropy do ruskou bolševiků? Je střední Evropa kvůli své kulturní tradici lepší než Západ? Co zůstalo ze střední Evropy po pádu komunismus?
