|
|
|
||
|
Poslední úprava: SISTEK (30.09.2012)
|
|
||
|
Poslední úprava: SISTEK (30.09.2012)
V prvních hodinách se soustředíme na genezi pojmu "Balkánský poloostrov" a klasické, dodnes vlivné koncepce a interpretace významných balkanistů 19. a první poloviny 20. století (zejm. Konstantin Jireček, Nicolae Iorga, Jovan Cvijić, Gerhard Gesemann), v dalších přednáškách budeme diskutovat o dnes již "kanonických" dílech autorů druhé poloviny 20. století (Leften Stavrianos, Traian Stoianovich, Maria Todorovová). Posléze přejdeme k analýze některých charakteristických tematických okruhů historické balkanistiky novější doby (Balkán jako region etnických konfliktů a národních států, problematický vztah k imperiálnímu dědictví, ambivalentní postoj nemalé části místních obyvatel k širší balkánské identitě, diskuse o balkánské specifičnosti v kontextu evropských a světových dějin až po současné tendence nahrazovat pojem Balkán, zatížený negativními konotacemi, "politicky korektním" termínem jihovýchodní Evropa). Po úvodním exposé bude následovat rozbor vybraných textů (převážně v angličtině). Texty budou poskytnuty vyučujícím v elektronické podobě, případně jsou volně dostupné na internetu. Doporučená literatura slouží k rozšíření obzorů a dalšímu samostudiu, případně jako inspirace k závěrečné písemné práci. |
|
||
|
Poslední úprava: SISTEK (26.09.2013)
Doporučená literatura:
Sorin Antohi, Balázs Trenscényi, Péter Apor, eds: Narratives Unbound. Historical Studies in Post-Communist Eastern Europe, Budapest - New York: CEU Press, 2007.
Ulf Brunnbauer, ed: (Re)Writing History. Historiography in Southeast Europe after Socialism, Münster, 2004.
John Lampe: Balkans into Southeastern Europe. A Century of War and Transition, London: Macmillan, 2006. |
|
||
|
Poslední úprava: SISTEK (26.09.2013)
Ke každé hodině se vztahuje povinná četba. V případě většiny textů bude vždy dopředu určen jeden student jako hlavní referující, jenž představí základní myšlenky textu, poté bude následovat společná diskuse. Vedle pravidelné četby a smysluplné účasti v diskusích napíše každý student písemnou práci, související s obsahem kurzu. Témata jsou volitelná po dohodě s vyučujícím, případně mohou být zadána (např.: srovnání dvou knih k totožnému tématu, analýza konkrétní kontroverze z balkánských dějin, rozbor obrazů a stereotypů Balkánu v historizující publicistice atd.). Závěrečná práce může být odevzdána v češtině/slovenštině nebo angličtině (15 normostran). |
|
||
|
Poslední úprava: SISTEK (26.09.2013)
1. Zrod pojmu "Balkánský poloostrov" a konceptualizace oblasti jako specifického regionu
Geneze představ o jihovýchodu Evropy jako specifickém regionu. Johann August Zeune a zrod pojmu "Balkánský poloostrov" na počátku 19. století.
Povinná četba: žádná
2. Vznik a institucionalizace historické balkanistiky
Počátky vědeckého zkoumání balkánských dějin a jejich institucionalizace. Významné osobnosti historické balkanistiky konce 19. a počátku 20. století (zejm. Konstantin Jireček, Nicolae Iorga).
Povinná četba
Alex Drace-Francis: The Prehistory of a Neologism: "South-Eastern Europe", In: Balkanologie, vol. III., nr. 2, 1999, http://balkanologie.revues.org/index751.html
Doporučená literatura
Nicolae Iorga: Byzance après Byzance, Bucuresti 1935. http://www.unibuc.ro/CLASSICA/byzance/cuprins.htm
Konstantin Jireček: Dějiny národa bulharského, Praha 1876.
3. Balkánský poloostrov Jovana Cvijiće
Balkánský poloostrov ve vlivném díle srbského antropogeografa Jovana Cvijiće.
Povinná četba
Marko Živković: Violent Highlanders and Peaceful Lowlanders. Uses and Abuses of Ethno-Geography in the Balkans from Versailles to Dayton http://www.c3.hu/scripta/scripta0/replika/honlap/english/02/08zivk.htm
Doporučená literatura
Jovan Cvijić: La péninsule balkanique, Paris 1918.
Jovan Cvijić: Balkansko poluostrvo i južnoslovenske zemlje http://www.promacedonia.org/serb/cvijc/cvijic_balkansko_poluostrvo_1.pdf http://www.promacedonia.org/serb/cvijc/cvijic_balkansko_poluostrvo_2.pdf
4. Charakterologie "Balkánců"
Pokusy o vědecké definice charakteristických vlastností balkánských populací před druhou světovou válkou a jejich pozdější kritika. Zvláštní pozornost bude věnována dílu Gerharda Gesemanna.
Povinná četba
Ulf Brunnbauer, Robert Pichler: Mountains as "lieux de mémoire." Highland Values and Nation-Building in the Balkans, In: Balkanologie, vol 6, 1-2, 2002 http://balkanologie.revues.org/index433.html
Vladimir Dvorniković: Karakterologija Jugoslovena, Beograd 1939
Gerhard Gesemann: Der montenegrische Mensch: Zur Literaturgeschichte und Charakterologie der Patriarchalität, Prag 1934 (druhé vydání: Heroische Lebensform: Zur Literatur und Wesenskunde der balkanischen Patriarchalität, Berlin 1943).
Balázs Trenscényi: The Nationalization of Philosophy: Constructing a Bulgarian National Ontology in the Interwar Period, CAS Working Paper - Sofia Nexus http://www.cas.bg/uploads/files/Sofia-Academic-Nexus-WP/Balazs%20Trencsenyi.pdf
5. Leften Stavrianos: The Balkans since 1453
Rozbor dlouhodobě nejvlivnějších poválečných dějin poloostrova.
Povinná četba:
Leften Stavrianos. The Balkans since 1453, New York 1959. 1-14 81-115
6. Traian Stoianovich: Balkan Worlds
Diskuse o ambiciózním pokusu T. Stoianoviche o aplikaci přístupů francouzské školy Annales na balkánské dějiny a "balkánskou civilizaci".
Povinná četba
Traian Stoianovich: Balkan Worlds. The First and Last Europe, Armonk (N.Y) and London: M.E. Sharp, 1994. Introduction, 1-3 Chapter 2: Biotechnics and Social Biology, 47-68. Chapter 4: Society, 120-185.
Doporučená literatura
Fernand Braudel: La Mediterranée et le monde méditerranéen à l´époque de Philippe II, Paris: Armand Colin, 1949 (+ řada následných vydání nebo překladů).
7. Maria Todorovová a "balkanismus"
Rozbor nejvlivnější knihy v oboru balkanistiky po roce 1989, "Imagining the Balkans" Marie Todorovové.
Povinná četba
Maria Todorova: Imagining the Balkans. London and New York, 1998, 3-37.
8. Interpretace kontroverzních historických událostí
Alternativní, vzájemně často výlučné interpretace kontroverzních historických událostí představují jeden z charakteristických problémů balkánských národních historiografií.
Povinná četba
David Bruce MacDonald: Balkan Holocausts? Serbian and Croatian victim-centered propaganda and the war in Yugoslavia, Manchester and New York 2002, 132-182.
9. Interpretace dějin etnicky smíšených regionů
Dějiny etnicky smíšených regionů, na něž si činí historické nebo etnické nároky více států či národů (Sedmihradsko, Bosna, Makedonie...), poskytují tradičně téma k odlišným historickým interpretacím.
Povinná četba
Andrew Ludanyi: "The Legacy of Transylvania in Romanian and Hungarian Historiography", In: Tibor Frank, Frank Hadler (eds.): Disputed Territories and Shared Pasts. Overlapping National Histories in Modern Europe, London 2011, 247-272.
Robin Okey: "Overlapping National Historiographies in Bosnia-Herzegovina", In: Tibor Frank, Frank Hadler (eds.): Disputed Territories and Shared Pasts. Overlapping National Histories in Modern Europe, London 2011.
10. Problematický vztah k imperiálnímu dědictví (byzantská, osmanská a habsburská říše)
Jak se intelektuální elity moderních balkánských národních států a historikové regionu stavěli k dědictví rozsáhlých nadnárodních říší.
Povinná četba
Milica Bakić-Hayden: "What´s So Byzantine About the Balkans?," In: Dušan Bjelić; Obrad Savić, eds.: Balkan as Metaphor: Between Globalization and Fragmentation, Cambridge (Mass.) and London: MIT Press, 2002, 61-78.
Alexander Vezenkov: Should We Always Think of the Balkans As Part of Europe? http://www.iwm.at/index.php?option=com_content&task=view&id=153&Itemid=125
Doporučená literatura
Robin Okey: Taming Balkan Nationalism. The Habsburg "Civilizing Mission" in Bosnia 1878-1914, Oxford and New York: Oxford University Press, 2007.
11. Nové přístupy k dějinám regionu po roce 1989
Nové metody a směry v historiografii věnované regionu v posledních dvou desetiletích.
Povinná četba
Katherine Verdery: The Political Life of Dead Bodies. Reburial and Post-Socialist Change, New York 1999, 1-53.
Doporučená literatura
Sorin Antohi, Balázs Trenscényi, Péter Apor, eds: Narratives Unbound. Historical Studies in Post-Communist Eastern Europe, Budapest - New York: CEU Press, 2007.
Ulf Brunnbauer, ed: (Re)Writing History. Historiography in Southeast Europe after Socialism, Münster, 2004.
12. Balkán nebo jihovýchodní Evropa?
Diskuse o osudu pojmu Balkán a jeho vytlačování "politicky korektnějším" označním jihovýchodní Evropa. Region ve světle diskusí o evropských a světových dějinách.
Povinná četba
Alexander Vezenkov: Should We Always Think of the Balkans As Part of Europe? http://www.iwm.at/index.php?option=com_content&task=view&id=153&Itemid=125
Florian Bieber: The Conflict in Former Yugoslavia as a "Fault Line War?", In: Balkanologie 1/1999 http://balkanologie.revues.org/index283.html
|