Předměty

Poslední úprava: KUNSTAT (15.09.2014)

Přednáška se seminářem o ústavním a politickém systému alpských zemí (Rakousko, Švýcarsko,Lichtenštejnsko), přičemž proporčně bude kladen důraz na Rakousko. Pozornost bude věnována ústavním dějinám a tradicím těchto zemí, na jejichž základě bude představen současný stav, tj. především charakteristika základních ústavních institucí a vztahy mezi nimi. Samostatně a s komparativním důrazem bude v této souvislosti pojednána problematika federalismu (kompetence rakouských spolkových zemí a švýcarských kantonů)a v případě Rakouska i europeizace tamní politiky resp. politických institucí. V návaznosti na související politologické kursy katedry NRS bude představen základní půdorys stranickopolitické systému resp. organizovaných politických zájmů obecně, v této souvislosti i legislativa týkající se politických stran, jejich financování, mechanismu voleb atd. Průběžně bude zohledňována aktuální politická konstelace v těchto zemích a v této souvislosti bude probrána i role a struktura tamních médií.

Poslední úprava: prof. PhDr. Ota Konrád, Ph.D. (16.09.2015)

Kurs je primárně určen pro studující magisterského oboru Německá a rakouská studia a Německá a středoevropská studia, resp. Západoevropská studia. Obsahově navazuje na kurs JMM051, prerekvizitou však z organizačních důvodů není (pro studující NRS jsou oba kursy povinné). Předpokladem pro splnění studijních povinností je pravidelná a aktivní účast na přednášce a semináři, která zahrnuje osvojení literatuty k probíraným tématům v rozsahu cca. 300 tiskových stran. Dále se od studentů očekává příprava referátu (20 minut) na vybrané téma s využitím povinné i doporučené studijní literatury (či literatury dle další konzultace s vyučujícím) v rozsahu cca. 80 tiskových stran, alternativně recenze vědecké publikace na téma probírané v kursu. Složení ústní zkoušky v rozsahu povinné četby a na základě přednášky. Týden před zkouškou je nutno odevzdat písemnou verzi předneseného referátu i s vědeckým příslušenstvím (poznámkový aparát), resp. zmíněnou vědeckou recenzi s příslušenstvím - obojí v rozsahu 5-8 stran.

Poslední úprava: PhDr. Miroslav Kunštát, Ph.D. (05.10.2016)

Literatura povinná:

Vít Hloušek, Konflikt versus konsensus. Konfliktní linie, stranické systémy a politické strany v Rakousku 1860-2006, Brno 2008;

Martin Jeřábek a kol., Srovnání politických systémů Německa a Rakouska. Institucionální a systémové ukotvení, Plzeň 2010;

Jürg Martin Gabriel, Das politische Systém der Schweiz (Eine Staatsbürgerkunde), Bern-Stuttgart- Wien 1993 (a další vydání);

Blanka Říchová, Západoevropské politické systémy: komparace politických systémů, Praha 2009.

Literatura doporučená:

Herbert Dachs (vyd.), Handbuch des politischen Systems Österreichs. Die Zweite Republik, 3. vyd. Wien 1997;

Anton Pelinka - Sieglinde Rosenberger, Österreichische Politik. Grundlagen-Strukturen-Trends, Wien 2000;

Klaus Armingeon - Markus Freitag, Deutschland, Österreich und die Schweiz. Die politischen Systeme im Vergleich), Opladen 1997;

Rainer Nick - Anton Pelinka, Österreichs politische Landschaft, 2. vyd. Innsbruck 1996;

Dickinger, Christian, Der Bundespräsident im politischen System Österreichs, Innsbruck-Wien 1999;

Schambeck, Herbert (vyd.), Das österreichische Bundes-Verfassungsgesetz und seine Entwicklung, Berlin 1980;

Theo Öhlinger, Verfassungsrecht. Geschichte - Grundprinzipien - Organisation, Wien 1993 (a další vydání);

Wilhelm Brauneder- Friedrich Lachmayer, Österreichische Verfassungsgeschichte, Wien 1998 (a další vydání);

Steinmaurer, Thomas (vyd.), Konzentriert und verflochten. Österreichs Mediensystem im Überblick, Innsbruck/Wien/München/Bozen 2002, 11-69;

Der Bund kurz erklärt 2015, Bern 2015 (elektronická verze oficiální publikace Eidg. Bundeskanzlei);

Handbuch Politisches Systém der Schweiz (různí vydavatelé), I-IV., Bern 1983-1993;

Leonhard Neidhart, Die politische Schweiz. Fundamente und Institutionen, Zürich 2002;

Poslední úprava: KUNSTAT (15.09.2014)

Základní témata:

Rakousko:

- Obecná charakteristika rakouského politického systému po r. 1945 - kontinuity a diskontinuity mezi 1. a 2. rakouskou republikou
- Rakouské ústavní a správní dějiny a tradice jako středoevropský fenomén (s důrazem na vývoj po r. 1945)
- Základní ústavní a politické instituce a vztahy mezi nimi (rakouský parlament, spolková vláda, spolkový prezident, spolkové shromáždění, ústavní soudnictví atd.)
- Rakouský federalismus: ústavní a politické instituce rakouských spolkových zemí a jejich kompetence ve vztahu k Spolku
- Organizované politické zájmy: politické strany, odbory, svazy a další zájmová společenství
- Perspektivy vývoje rakouského politického systému: diskuse o nové ústavě; dopady členství v EU na rakouský politický systém

Švýcarsko a Lichtenštejnsko:

- Obecná charakteristika švýcarského politického systému (s důrazem na instituty přímé a "polopřímé" demokracie, vazba na instituty demokracie zastupitelské)
- Přehled ústavního vývoje a stručná analýza švýcarské ústavy z r. 1999
- Ústavní a politické instituce na úrovni Spolku (Spolkové shromáždění: Národní rada , Stavovská rada; Spolková rada, spolkové soudy)
- Reprezentace zájmů: švýcarské politické strany a důležité nestranické struktury: svazy, družstva, občanské iniciativy a jejich místo v politickém životě země
- Švýcarský federalismus: základní vztahy a kompetence mezi Spolkem, kantony a obcemi
- Politický a ústavní systém Lichtenštejnska po r. 1945 do současnosti