(Po)válečná společenství západního Balkánu po rozpadu Východního bloku - JMM029

• Anglický název: (Post)war communities of Western Balkans after the Dissolution of the Eastern Bloc
• Zajišťuje: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
• Fakulta: Fakulta sociálních věd
• Platnost: od 2016 do 2016
• Semestr: zimní
• E-Kredity: 6
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:1/1, Zk [HT]
• Počet míst: 15 / 15 (15)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D.
• Vyučující: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D. (11.09.2017)

Kurs se věnuje vybraným aspektům (post)konfliktní společnosti tzv. západního Balkánu. Seminární formou budou rozebírány rozličné aspekty politických, ekonomických a společenských dopadů konfliktů, k nimž došlo v bývalých jugoslávských republikách v průběhu 90. let 20. století. Ústřední pozornost bude zaměřena především na postjugoslávské státy, které se musí vyrovnat s válečným dědictvím (Chorvatsko, Bosna a Hercegovina a Kosovo). Současně však bude přihlíženo i k vývoji dění v dalších exjugoslávských republikách (především k Srbsku a Černé Hoře), ale i k albánskému prostoru. Seminář se bude věnovat vybraným fenoménům, které výrazně ovlivnily společenství západního Balkánu během války, a které silně rezonovaly i v poválečném období. Kurz klade důraz na rozbor některých stěžejních aspektů antropologie války a jejich vlivu na proměnu válkou postižených společenství.

Cíl předmětu

Poslední úprava: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D. (11.09.2017)

Cílem kurzu je seznámit studenty s vybranými aspekty (post)konfliktní společnosti Západního Balkánu po rozpadu bipolárního světa ve čtyřech vymezených blocích. V úvodním bloku budeme typoogizovat jugoslávské války, jejich dědictví, paměť a její interpretaci. Druhý blok bude věnován různorodým aspektům „dědictví války“, tj. fenoménu „jugonostalgie“, komunitám postiženým PTSD a otázce možnosti usmíření ve válkou postižených společenstvích. Ve třetím bloku bude pozornost zaměřena na rozbor vývoje ve vybraných zemích (Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Srbsku, Černé Hoře a albánskému prostoru). Závěrečný seminář se bude zaobírat problematikou politického mýtu o jugoslávské diaspoře.

Literatura

Poslední úprava: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D. (11.09.2017)

Povinná literatura:

Viz reader vybraných textů povinné četby k jednotlivým tématům (bude upřesněno na první hodině).

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D. (11.09.2017)

Základní podmínkou absolvování kursu je pravidelná účast na hodinách (minimálně – 8 hodin). Kurs je koncipován následujícím způsobem. Po přehledové přednášce vyučujícího bude následovat rozbor textu ze seznamu povinné četby. Určený hlavní referující představí a shrne stěžejní myšlenky a teze zvoleného textu, jež poslouží jako podklad pro společnou diskusi. Četba je povinná pro všechny, tedy nejen pro hlavního referujícího. Úspěšné absolvování kursu je kromě povinné a aktivní účasti na hodinách a pravidelné četby povinné literatury podmíněno písemným zpracováním hlavních myšlenek vybraného textu v podobě 1-2 stránkového resumé zaslaného na konci semestru vyučujícímu na email ([e-mail]) a závěrečným písemným testem. 

Sylabus

Poslední úprava: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D. (11.09.2017)

Kolektivní/roztříštěná paměť

1)      Politika paměti: cykly jugoslávské paměti (2.10.)

2)      Politika symbolů: Roztříštěná paměť I.: svědectví, reflexe a interpretace (9.10.)

3)      Politika symbolů: Roztříštěná paměť II.: svědectví, reflexe a interpretace (16.10.)

 

Dědictví války ve společnosti

4)      „Jugonostalgie“ v post-konfliktní a postsocialistické společnosti (23.10.)

5)      Posttraumatická stresová porucha v poválečné společnosti: vybrané příklady vězněných osob (tzv. logorašů), válečných veteránů, násilí páchané na ženách v jugoslávských válkách, vdovy a neúplné rodiny, děti v konfliktu (30.10.)

6)      Usmíření po válečném konfliktu: situace pohledem zdola (6.11.)

 

Případové studie

7)      Role tzv. mezinárodního společenství v Kosovu a Bosně a Hercegovině (13.11.)

8)      Detudjmanizace Chorvatska (20.11.)

9)      Postmiloševićovské Srbsko (27.11.)

10)  Albánská/kosovská otázka v 21. století (4.12.)   

11)  Daytonská Bosna a Hercegovina (11.12.)

12)  Mýtus o diaspoře: Jugoslávská diaspora jako politický faktor (18.12.)