|
|
|
||
|
Poslední úprava: doc. PhDr. Luboš Švec, CSc. (31.05.2005)
Povinná literatura : .Šesták M.-Tejchman M.-Havlíková L.-Hladký L.-Pelikán J., Dějiny jihoslovanských zemí. Praha 1998. Šesták M., Srbové v chorvatských zemích v 19. a 20.století.(K problému národní emancipace a státnosti většinového a menšinového národa), in: Tejchman M., Historické souvislosti rozpadu Jugoslávie, Praha 1996. Šišić F., Pregled povijesti hrvatskoga naroda, Zagreb 1962. Šidak J.-Gross M.-Karaman I.-Šepić D., Povijest hrvatskog naroda g.1860-1914, Zagreb 1968. Banac I., Nacionalno pitanje u Jugoslaviji, Zagreb 1988. Sundhausen H., Der Ustascha- Staat: Anatomie eines Herrschaftssystems, in: Kroatien. Landeskunde-Geschichte-Kultur-Politik-Wirtschaft-Recht. (Hg. Budak N.-Jordan P.-Lukan W.-Moissi P.). Wien-Köln-Weimar 1995.Chronologie rozpadu Jugoslávie 1990-1994, in: Slovanský přehled 1996, č.1.
Doporučená literatura : Suppan A., Oblikovanje nacije u gradjanskoj Hrvatskoj (1835-1918.),Zagreb 1999. Šidak J., Studije iz hrvatske povijesti XIX stoljeća, Zagreb 1973. Šidak J., Studije iz hrvatske povijesti za revolucie 1848-49, Zagreb 1979. Boban Lj., Hrvatske granice od 1918. do 1991. godine, Zagreb 1992. Frejdzon V.I., Istorija Chorvatii. Kratkij očerk..., Sankt- Peterburg 2001. Pavličević Dr., Povijest Hrvatske, Zagreb 2000. Mandić D., Hrvati i Srbi dva stara različita naroda, Zagreb 1990. Žáček V. (ed.), Češi a Jihoslované v minulosti.Od nestarších dob do do roku 1918, Praha 1975.
|
|
||
|
Poslední úprava: doc. PhDr. Luboš Švec, CSc. (31.05.2005)
Program : l) Úvod : dějiny Chorvatska jako součást dějin evropských (středoevropských, balkánských). Problémy interpretace- současný stav historiografie. 2) etnogeneze Chorvatů a formování a rozsah (a posun centra) jejich středověké státnosti (Dalmácie - Slavonie, Chorvatsko, Istrie). Christianizace. Chorvatsko součástí uherského království 1102, objekt benátského a zvl. osmanského výboje a součást habsburské říše (od 1527). Vojenská hranice a její význam. Migrace obyvatelstva -změna etnické i náboženské struktury chorvatských zemí. 3) Proces společenských změn a počátky formování novodobého chorvatského národa od přelomu 18.-19.století. Problém chorvatsko-uherských (maďarských) vztahů. Chorvatská iura municipalia a jejich obrana, maďarizační tlak, obrana latiny jako jazyka úřadů a škol Chorvatský sněm 1830 a nástup ilyrského hnutí (chorvatské národní obrození). J.Drašković, Lj. Gaj. Podstata a význam ilyrismu v chorvatských dějinách. 4) Revoluce 1848-1849 v chorvatských zemích. Národní požadavky, austroslavismus, bán Jelačić. Problém chorvatsko-maďarských vztahů ve válku proti revolučním Uhrám. Problematika chorvatsko-srbských vztahů a otázka Srbské Vojvodiny. Politická porážka revoluce v monarchii - chorvatské země součástí rakouského císařství : tzv. Bachův absolutismus, germanizace, potlačení politických svobod a projevů chorvatského národního hnutí. 5) Obnova ústavnosti v Rakousku od poč. 60.let, zrod chorvatských politických uskupení, posléze stran : národní , navazující na ilyrismus koncepcí chorvatského jihoslovanství; maďaronská (unionistická) - bezpodmínečná unie s Uhrami; radikální strana práva (A.Starčević, E.Kvaternik ) , požadující naprostou nezávislost sjednoceného Chorvatska;samostatná strana (I.Mažuranić) - spolupráce s Vídní. Rakousko-uherské vyrovnání 1867 a chorvatsko-maďarské (uherské) vyrovnání 1868 (hrvatska nagodba)- důsledky. Fenomen česko-chorvatských politických vztahů . 6) Vnitropolitický zápas v Chorvatsku: Národní strana pro spolupráci a ozbrojenou akci po boku Srbska, Strana práva proti straně národní, proti jihoslovanství i proti maďaronům. Otázka chorvatského radikalismu - pravaši proti jazykové koncepci V.St.Karadžiće a proti projevům srbské národní svébytnosti či autonomie v chorvatských zemích. Koncepce velkochorvatská. Pokus o revoluční řešení chorvatské otázky - povstání v Rakovici 1871. Revize nagodby a reformy bána I.Mažuraniće v 70.letech. Zrušení Vojenské hranice, protimaďarské chorvatské národní hnutí 1883 a problematika maďaronské vlády bána Khuena Héderváryho(do 1903), podpořené chorvatskými Srby - projevy šovinismu (Josip Frank). 7) Problematika chorvatsko-srbských vztahů od vzájemné negace ke spolupráci. Pokrokové hnutí, chorvatští studenti v Praze, vliv Masaryka. Stjepan Radić. Protimaďarské národní hnutí 1903. F.Supilo a A.Trumbić v Dalmácii, boj proti Drang nach Osten. Rjecká a Zadarská rezoluce , vznik Chorvatsko-srbské koalice (1905) a její vláda (1906-7) v Chorvatsku. Radikalizace poměrů (1908-1909) v Chorvatsku a její souvislost s anekční krizí - velezrádný proces v Záhřebu, Friedjungův proces ve Vídni, T.G.Masaryk. Unitarismus národní, kulturní a státní zakořeňuje u chorvatské mládeže, zvl. studentské. Další vyostření poměrů během balkánských válek 1912-13, pokusy o atentát v Chorvatsku . 8) Chorvatské země za 1.světové války.Frankovci, sněm. a politika Jihoslovanského výboru (Trumbić, Supilo ad.) . Problém Londýnského paktu (1915) - teritoriální požadavky Itálie. Vztahy chorvatsko-srbské a otázka vytvoření společného jihoslovanského státu. Zápas koncepce unitární a svazové či federativní. Májová deklarace a Korfská deklarace 1917. Hrozba sociální revoluce. Vznik Národní rady Slovinců, Chorvatů a Srbů v Záhřebu 6.10.1918 - 29.10.1918 záhřebský chorvatský sněm přerušil veškeré státoprávní svazky s Uhrami a Rakouskem a prohlásil Chorvatsko, Slavonii a Dalmácii za samostatný stát, který vstoupil do společného Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů (z habsburské monarchie, tzv. „trojjmenného národa“). 1.12.1918 vyhlášen v Bělehradě vznik státu Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Důvody souhlasu chorvatských politiků. 9) Chorvatsko v Království SHS a v Království Jugoslávie (1918-1929-1941). Národní požadavky Chorvatů v rozporu s unitaristickou politikou Bělehradu. Hlavní síla opozice - Stjepan Radić a Chorvatská rolnická strana. Vidovdanská ústava , atentát v bělehradsklé skupštině a smrt Stj. Radiće 1928. Odpor proti diktatuře krále Alexandra a unitaristickému Království Jugoslávie. Sv.Pribićević do emigrace. Římské dohody 1924 uzavírají zábor chorvatského teritoria Itálií. Vliv komunistické strany v Chorvatsku. Zrod ustašovské organizace. Atentát na krále Alexandra 1934, perzekuce chorvatské opozice a prosazení Chorvatské banoviny 1939. 10) Příčiny rychlé porážky a rozpadu královské Jugoslávie. Pozice Chorvatské rolnické strany.Vyhlášení Nezávislého státu Chorvatsko 1941 a jeho rozsah. Územní ústupky Itálii. Charakteristika NDH .Rasismus, pronásledování a fyzický teror proti pravoslavným Srbům, Židům, komunistům atd. Existence vyhlazovacích táborů (Jasenovac). Chorvatský odboj proti NDH, partyzánské hnutí, formování pravidelné armády. Komunisté v čele odboje. Četnici v Chorvatsku. Konstituování ZAVNOH (Zemská antifašistická rada národního osvobození Chorvatska) r.1943 - Chorvatsko za součást budoucí jugoslávské federace. Význam kapitulace Itálie - boje o Istrii, Dalmácii a Dubrovník. Dohoda Tito-Šubašić 1944 - významný krok k převzetí moci komunisty. 11) Chorvatsko v Druhé Jugoslávii (1945-1989). Drastické zúčtování s protivníky. Bleiburg. Otázka katolické církve. 29.11.1945 ústaviodárné shromáždění vyhlásilo Federativní lidovou republiku Jugoslávii jako svazový (federativní ) stát 6 republik, z nichž 1 byla Chorvatsko. Státní zřízení podle sovětského vzoru. Problém centralizace státu Jugoslávie, kritika „srbizace“. Nespokojenost s novými hranicemi Chorvatska (východní Srijem k Vojvodině, Boka kotorská k Černé hoře atd. Ideologizace kultury. Kolektivizace, problémy ekonomiky. . Informbyro 1948. Roztržka se SSSR a soc.zeměmi. Hledání nových cest pro Jugoslávii - hospodářská spolupráce se Západem. Samosprávný socialismus 1953. Ústava 1963 -Socialistická fereativní republika Jugoslávie (SFRJ). Pokusy o hospodářskou a společenskou reformu po VIII.kongresu SKJ 1964. Novosadská dohoda 1954 o spisovném srbochorvatském jazyku. Pád A.Rankoviće 1966 a jeho význam. - ústavní doplňky (do 1971). Nová ústava Jugoslávie 1974- větší pravomoce republikám a autonomním oblastem. 12) Chorvatské národní hnutí 1967-1971. Význam Deklarace o názvu a postavení chorvatského spisovného jazyka 1967. Polemika. Zápas unitaristických a centralistických sil, pokus o prosazení chorvatských národních zájmů v Jugoslávii. Demonstrace v Záhřebu 1971. Konec chorvatského „jara“ a jeho příčiny. Ožívání národnostních sporů v krizové situaci ekonomiky 70.let. 13)Postupná destrukce společného státu a předpoklady rozpadu Jugoslávie po Titově smrti (1980-1989). Rozpad Jugoslávie - občanská válka nebo srbská agrese? Srbský separatismus v Chorvatsku. 22.12.1990 nová ústava Republiky Chorvatsko - národního státu chorvatského národa. Těžké boje od r. 1991 - problém Bosny v chorvatské politice. Operace Bles, Bouře 1995 a podepsání dohody v Daytonu.
Nároky : Aktivní účast, referát, ústní pohovor |