Dějiny evropského myšlení - JMB023

• Anglický název: A History of European Thought
• Zajišťuje: Katedra německých a rakouských studií (23-KNRS)
• Fakulta: Fakulta sociálních věd
• Platnost: od 2014 do 2015
• Semestr: zimní
• E-Kredity: 5
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: 120 / neurčen (120)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: prof. PhDr. Ota Konrád, Ph.D.
• Vyučující: prof. PhDr. Ota Konrád, Ph.D.
• Je prerekvizitou pro: JMB052, JMB029, JMB009, JMB017, JMB013, JMB015, JMB011

Anotace

Poslední úprava: PhDr. Mgr. Alena Zelená, Ph.D. (18.02.2019)

Kurz nabízí pohled na vybraná témata evropského myšlení, jak je formovala filozofická diskuse od starověku až po současnost.Kurz se tedy věnuje následujícím tématům, které souvisejí s celkovým zaměřením studia MTS:
1. teorie / filosofie poznání
2.filosofie výchovy a vzdělávání
3. etika
4. politika
5. filosofie dějin
V kurzu vyjdeme ze současných úvah o vyjmenovaných tématech a budeme hledat jejich počátky v dějinách filozofie, kritické hlasy ze současnosti i z minulosti a zaměříme se nato, jak se různé myšlenky často prolínají v různých podobách dějinami myšlení a jak teprve pohled na příběh jejich vzniku může osvětlit jejich skutečný význam.

Sylabus

Poslední úprava: PhDr. Mgr. Alena Zelená, Ph.D. (10.09.2019)

T

Sylabuskurzu:

 

1. (1. 10.) Jazyk: Jak funguje, jak se utváří pojmy, k čemu jazyk potřebujeme, jak ovlivňuje naše poznání. Jak se od od Platóna, přes Augustina, F. Bacona, Hegela, F. Nietzsche aj. dostaneme k moderní sémiotice, analytické filozofii a postmoderně

 

2. (8.10.) Poznání 1:smyslové a racionální poznání: jaké přináší omyly, co to znamená apriorní a aposteriorní poznání, střetávání empirismu a racionalismu: od Platóna přes helénistické skeptiky,  Descartesa, Kanta, empiristy atd. Co je pravda? Jak můžeme poznávat svět? A jak se na poznání dívá dnešní věda, nebo skeptikové současnosti. Můžeme rozeznat, co je pravda, co lež, co fikce?  Odlišnost přírodovědných a humanitních věd z hlediska metodologie vědy (Kuhn, Weber, Luhmann aj.)

 

3. (15.10.) Poznání 2: Co vůbec může být předmětem našeho poznání? jevy, věci o sobě ideální obsahy mysli... matematika a přírodní vědy, jednota v podstatě světa (arché - pralátka, logos,číslo aj.)

 

4.   (22-10.) Výchova: metody přemýšlení a výuky: od Sókrata, Platóna, Aristotela přes skepsi, stoickou výchovu formou určité terapie, scholastické formy argumentace, středověký vztah vědění a víry až po karteziánskou metodu skepse, Komenského teorie výchovy, liberální výchova (Locke), vliv matematiky a přírodních věd v novověku, solitéři (Rousseau, Nietzsche...), pragmatická teorie výchovy, 'Masarykův důraz na význam vzdělání pro demokracii. Jak můžeme učit a co je cílem školství, vzdělání? Role humanitněvědných a přírodovědných oborů ve vzdělávání, k čemu vlastně je vzdělání? Vzdělávání k občanství.

 

5. (5.11.) Paměť a její meze: význam paměti pro poznávání: poznání jako rozpomínání - Platón, Augustinus), problém zapomínání  a nepamatování. Osvobozující role zapomnění. Paměť individuální a paměť kolektivní, kulturní

 

6. (12.11.) Výchova / vzdělávání a politika: výchova vladaře, státnické umění, areté a její učitelnost, humanita, učení demokracie

 

7. (19.11.) Etika 1: Co je dobro? různé koncepce - blaženost, dobré jednání, cíl jednání, úmysl, kategorický imperativ apod. ‚Je možné hovořit o univerzální lidské morálce, nebo je morálka vždy relativní , nebo dokonce subjektivní?

 

8. (26.11.) Etika 2: vztah etiky a poznání: co je pravda? pravda v morálním a amorálním smyslu. Vede poznání dobrého ke konání dobrého? Je poznávání toho, co je dobré a vzdělání vůbec přínosné pro morálku, nebo spíše poznání kazí charakter?

 

9. (3.12.) Etika a politika: Co je spravedlnost, jaká je lidská přirozenost? Co je přirozené právo? Vztah státníka k mravnosti? Od Platóna, Aristotela, stoiky, až po Machiavelliho, Lockea, Hobbese, Rousseaua... "věčný mír"- Kant. Současná teorie spravedlnosti – problém legality a legitimity, interpretační komunity pro porozumění tomu, co je správné a spravedlivé, různé druhy spravedlnosti.

 

10. (10.12.) Politika Jaké je ideální uspořádání společnosti? Koncepce státního řádu, utopické myšlení, koncepce demokracie a její kritika od Aristotela až po Masaryka. Problém humanity a naopak banálního zla ve vztahu k totalitním režimům. Kritika politické praxe a role filosofů od Sókrata až po 19. stol., včetně Nietzscheho či Masaryka, současná kritika od filozofů postmoderny (Foucault), systémovou teorii (Luhmann) nebo kritickou teorii (Adorno, Habermas). Reflexe otázky viny a banálního zla (Jaspers, Arendt)

 

11. (17.12.)  Dějiny: Co to jsou dějiny, koncepce dějin a dějinnosti. Vztah historiografie a umění od Platóna, Aristotela, středověk (J. da Fiore), Hegela až po Comtea, Nietzscheho a Masaryka nebo Patočku či Gadamera