PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2009/2010
   Přihlásit přes CAS
Teorie masové a mediální komunikace - JJM012
Anglický název: Mass and Media Communication Theory
Zajišťuje: Katedra mediálních studií (23-KMS)
Fakulta: Fakulta sociálních věd
Platnost: od 2007 do 2010
Semestr: zimní
E-Kredity: 7
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/2, Zk [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)Rozvrh není zveřejněn, proto je tento údaj pouze informativní a může se ještě měnit.
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: prof. PhDr. Jan Jirák, Ph.D.
PhDr. Otakar Šoltys, CSc.
Termíny zkoušek   Rozvrh   Nástěnka   
Anotace -
Poslední úprava: PhDr. Otakar Šoltys, CSc. (04.10.2011)
Předmět Teorie masové a mediální komunikace poskytuje posluchačům magisterského studia oborů Mediální studia širší teoretické zázemí k analytickému a kritickému pohledu na mediální komunikaci jako interaktivní proces určený sociálním, historickým a kulturním kontextem, jenž tyto procesy zároveň spoluurčuje. Mediální komunikace je v tomto kurzu chápána jako sociální proces diskurzivní povahy, který strukturuje výklad současného světa. Cílem kurzu je nabídnout posluchačům hlubší představu o možnostech analýzy a interpretace tohoto procesu a vývoj hlavních směrů myšlení o tomto procesu, jak se ustavily během 20. století.

Jméno vyučujícího: Doc. PhDr. Jan Jirák, Ph.D., jirak@fsv.cuni.cz
PhDr. Otakar Šoltys, CSc., ota@fsv.cuni.cz
Cíl předmětu
Poslední úprava: PhDr. Otakar Šoltys, CSc. (04.10.2011)

Cílem předmětu je vyložit možné přístupy k pojetí masové a mediální komuniakce na pozadí mediálních studií, lingvistiky a kognitivní vědy.

Literatura
Poslední úprava: PhDr. Otakar Šoltys, CSc. (04.10.2011)

Povinná literatura ke zkoušce:

Altheide, D. L. (2004): Media Logic and Political Communication. Political Communication, 21:293-296

Burton,G. - Jirák,J. (2001): Úvod do studia médií. Brno: B&P

Carey, J. M. (2005): Historical Pragmatism and the Internet. New Media and Society. vol 7 (4)

DeFleur, M.- Ball-Rokeachová, S. (1996): Teorie masové komunikace. Praha: Karolinum

Eco, U. (1996): Skeptikové a těšitelé. Praha: Svoboda

Fairclough, N. (1995): Media Discourse London: Arnold

Fowler, R. (1991): Language in the News. London, New York: Routledge

Harrington, A. (2007): Moderní sociální teorie. Praha: Portál

Hartley, J. (1992): Understanding News. London, New York: Routledge

Jirák, J. - Köpplová, B. (2009): Masová média. Praha: Portál

Jirák, J. - Říchová,B. (2000): Politická komunikace a média. Praha: Karolinum

McLuhan, M. (1990): Jak rozumět médiím. Praha: Odeon

Meyrowitz, J. (2006): Všude a nikde. Praha: Karolinum, s. 23-66

McQuail, D. (1999): Úvod od teorie masové komunikace. Praha: Portál

Mosco, V. (1996): The political economy of communication: rethinking and renewal. London [etc.] : Sage Publications

Postman, N. (1999): Ubavit se k smrti. Praha: Mladá fronta

Thompson, John B. (2005): Média a modernita sociální teorie médií, Praha: Karolinuma

Metody výuky
Poslední úprava: PhDr. Otakar Šoltys, CSc. (23.09.2013)

Předmět je veden přednáškovou i seminární formou s aktivní účastí frekventantů. Důraz je kladen na samostatné studium literatury předepsané k jednotlivým tématům a její aplikaci na jednotlivé problémy.

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: PhDr. Otakar Šoltys, CSc. (04.10.2011)

Předmět je ukončen ústní zkouškou vycházející z předem zveřejněných okruhů. Podmínkou připuštění ke zkoušce je splnění všech povinností vyplývajících z práce v semináři a aboslvování testu v půlce semestru.

Teorie mediální a masové komunikace

Okruhy ke zkoušce platné od ZS 2009/2010

1. Vztah mediálních studií a teorie masové komunikace jako samostatných, konstituovaných oborů. Disciplíny, které se teoreticky a metodologicky na konstituování těchto oboru podílely.

2. Vztah pojmů "mediální komunikace", "masová komunikace" a "síťová komunikace". Různá paradigmata uplatňovaná při modelování komunikační události v mediální/masové/síťové komunikaci.

3. Typologie sociální komunikace: základní charakteristiky jednotlivých typů komunikační události od intrapersonální až po veřejnou komunikaci. Využití a transpozice jednotlivých typů sociální komunikace v mediálním diskursu.

4. Sociocentrický proti médiocentrickému přístup ke studiu médií na příkladech reprezentativních mediálních škol a tradic (Frankfurtská, Torontská aj.).

5. Hlavní rozdíly mezi přenosovým a konstitutivní modelem komunikační události a zákonitosti vyplývající z aplikace těchto dvou přístupů na interpretaci mediální komunikace (Maletzke a jeho model).

6. Pragmatický obrat ve vědě a vznik teorie diskursu (vanDijk, Foucault, Fairclough), mediální diskurs a jeho modely.

7. Principy a modely chování médií ve společnosti.

8. Vývoj normativních představ o roli médií ve společnosti od "čtyř teorií tisku" a jejich korekcí (Altschull, McQuail) do současnosti.

9. Přístupy k chování publika ve vztahu k nabízeným mediálním obsahům: teorie užití a uspokojení, závislostní teorie, kultivační teorie.

10. Dichotomie občan/spotřebitel v masové a současné (síťové) mediální komunikaci.

11. Klasické (Frankfurtská škola) a současné pojetí hegemonie a předpokládaný podíl médií na jejím ustavení.

12. Kritická politická ekonomie a její představa o chování médií.

13. Sémiotická funkce, bilaterální a unilaterální pojetí znaku, znaková typologie, kód a znakovost kulturního prostředí (Saussure, Morris, Peirce).

14. Pojetí textu v mediální komunikaci.

15. Simplexní a komplexní komunikát, jejich výstavba, vztahy mezi jednotlivými kódy, charakteristické rysy komunikátů v jednotlivých typech mediální komunikace.

16. Tendence, pravidelnosti a zákonitosti v uspořádání mediálních obsahů a textů (narativita, serialita, žánrové typy/textové vzorce).

17. Intertextualita sdělení jako výstavbový princip mediálního diskursu v období masové a síťové komunikace.

18. Role kontextu při utváření textu a jeho interpretaci v mediální komunikaci, inference, implikatury (Austin, Grice).

19. Reprezentace v mediálních sděleních: stereotyp, mytologie a ideologie.

20. Princip "vepsaného čtenáře" v mediálních sděleních: intence ve sdělení projevující se explicitními či implicitními hodnotícími prvky (Hall).

21. Proměny pojetí autorství v mediální komunikaci od rané modernity do současnosti.

22. Podmínky a zákonitosti práce v médiích: faktory, které určují a podmiňují výkon mediálního profesionála.

23. Média a teorie sociální konstrukce reality.

24. Postavení vlivu/dopadu/účinku médií v jednotlivých teoriích mediální a masové komunikace.

25. Tři přístupy ke kritice médií, jejich společné rysy a jejich specifika (Boorstin, Debord a Baudrillard).

26. Pojetí textu a důsledky jednotlivých pojetí pro výklad mediální komunikace.

27. Mýtus dnes a pojetí médií a mediální komunikace v Pařížské strukturalistické škole (Barthes, Greimas).

28. Výklad pojmu "medializace" a jeho předpokládaných vlivů na politickou komunikaci v pozdně moderních společnostech.

29. Média a konstrukce "sebe sama": stereotypy v mediální reflexi médií (odpověď musí být založena na vlastní čtenářské či divácké zkušenosti s literárními, filmovými apod. díly, v nichž se média objevují).

30. Metodologická a filozofická východiska kvazinterakcí a konceptu sekundární reality (Thompson).

Sylabus
Poslední úprava: PhDr. Otakar Šoltys, CSc. (04.10.2011)

01. Médiocentrický a sociocentrický poheld na média, podrobný rozbor období terciálních a kvadrátních (síťových) médií

02. Interdisciplinární kořeny mediální komunikace: hlavní obory přispívající ke studiu mediální komunikace a jejich klíčové koncepty

03. Speciální význam sociologických a sociálně psychologických poznatků pro médiologii

04. Mediální komunikace: její jednotlivé složky a parametry procesuální a interaktivní výklad

05.-06. Přístupy ke studiu médií: jednotlivé školy a tradice a jejich přínos pro studium mediální komunikace:

frankfurtská škola, Habermas a kritika masové komunikace

birminghamská škola, Stuart Hall a entografický obrat: Fiske a kulturální studia

torontská škola, Innis, McLuhan a technologický determinismus

GMUG

Bagdikian, Murdoch, Golding a kritická politická ekonomie,

Chomsky, Hermann, McChesney a mýtus liberálních médií

Arendtová, Postman, Eco a kulturní úpadek

Gramsci, Aldheide a kulturní vzorce kontroly

07. Mediální komunikace a média

08. Normativní modely chování médií (media performance)

09. Podavatel v mediální komunikaci

profesionalizace komunikace - rétorika - učitelství ? od žurnalisty k baviči: role novináře ve veřejné komunikaci

profesionalizace v současných médiích - organizace a dělba práce v médiích - redakce - vztahy vertikální (vydavatel - šéfredaktor ? redaktor, dramaturg ? scénárista - režisér) a horizontální (regionální redakce - dopisovatelé)

profese novináře - podmínky a zákonitosti práce v médiích - gatekeeping - ?zpravodajské hodnoty? - regulace, autoregulace a cenzura - vzdělání novinářů (?on-the-job? - univerzitní vzdělávání - profesní školy - průběžné vzdělávání)

autorství v mediální komunikaci

10. Sdělení (komunikát) v mediální komunikaci I

funkce různých mediovaných obsahů (zábava, informace, přesvědčování, osvěta) a tomu odpovídající formáty v jednotlivých typech médií (zpravodajství, křížovky, zábavní pořady, reklamní sdělení, PR článek apod.)

text a jeho struktura tradované i nově vznikající vztahy jednotlivých částí textu (šíře komplexního komunikátu), textový vzorec

intertextualita potenciální i explicitně signalizované vztahy mezi texty v mediálním diskursu, hypertext

11. Sdělení (kontext) v mediální komunikaci II

žánry a textové vzorce mediální struktury - informace v živé mysli, přirozená artikulace mediální krajiny, kooperace v mediálním diskursu, tentýž text v mediální komunikaci 10. Sdělení ? subtext ? v mediální komunikaci

12. Metody analýzy mediálního diskursu a prognózování

kvantitativní a kvalitativní metody (dotazníkové šetření, vzorek, peoplemetry, obsahová analýza, sémiotická analýza), procesuální modelování a procesuální prognózování

13. Příjemce v mediální komunikaci a účinky mediální komunikace

publikum (audience), specifické skupiny příjemců (cílové skupiny), vztah publika, média a reklamy, tvorba publika ? aktivní publikum ? preferované čtení typologie účinků

Termíny a témata seminářů předmětu ZS 2010/2011

Základem každého setkání v semináři je referát k vybranému pojmu připravený studenty! Jedná se celkem o 10 vystoupení, jejichž cílem je probrat dané téma, shrnout literaturu, která se k němu váže (včetně ukázek), a zdůraznit hlavní přístupy. Během přednášky 16. 11. budou obě seminární skupiny během přednášky psát průběžný test, jehož úspěšné zvládnutí bude podmínkou pro absolvování semináře, a tedy pro zapsání ke zkoušce.

Téma přednášky Téma semináře A Téma semináře B Student/i

05.10. seznámení s tématem kurzu 04.10. NEKONÁ SE NEKONÁ SE

12.10. lineární a nelineární modely kom. 11.10. zadání témat, organizace práce zadání témat, organizace práce

19.10. mediace/medializace, složky kom. aktu 18.10. komunikace v pojetí psychologie a sociologie komunikace v pojetí lingvistiky a literární vědy

26.10. mediace/medializace, složky kom. aktu 25.10. komunikace a sociální změna komunikace a sociální kontrola

02.11. podavatel v mediální kom. 01.11. současné proměny novinářské práce současné proměny řízené/strategické komunikace

(hyperlokální a občanská žurnalistika)

09.11. autorství v mediální kom. 08.11. politická komunikace a média sémiotika reklamy

16.11. TEST 15.11. nekoná se nekoná se

23.11. host: John Downey 22.11. osobnost a obor: Postman a studium médií osobnost a obor: Hall a studium médií

30.12. sdělení/text v mediální kom. 29.11. osobnost a obor: Chomsky a role médií osobnost a obor: McLuhan a studium médií

07.12. sdělení/text v mediální kom. 06.12. média a konstruování reality mýtus v mediálním diskursu

14.12. příjemce v mediální kom 13.12. empirické výzkumy publika empirické výzkumy obsahu

21.12. role mediální kom. ve společnosti 20.12. Vrtěti psem jako mediální metateorie Sedmá velmoc jako idealizace mediální profese (referát s ukázkami)

a metadiskurs (referát s ukázkami)

Instrukce k průběžnému testu:

Test bude v zimním semestru 2010/2011zaměřen na kontrolu průběžné přípravy ke zkoušce. Testem bude souvislý výklad na vybrané liché téma z okruhů ke zkoušce platných pro akademický rok 2010/2011.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK