Správní a majetkové právo církevní - HP1081

• Anglický název: Church Administrative and Property Law
• Zajišťuje: Katedra právních dějin (22-KPD)
• Fakulta: Právnická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:ústní
• Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Zk [HT]
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Je zajišťováno předmětem: HOPV0076
• Další informace: http://spcp.prf.cuni.cz
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: doc. JUDr. ICLic. Záboj Horák, LL.M., Ph.D.
• Třída: správní právo; občanské právo; právní dějiny
• Kategorizace předmětu: Právo > Správní právo, Občanské pravo, Dějiny práva
• Neslučitelnost : HPOP0000, HPOP3000
• Je neslučitelnost pro: HV1081
• Ve slož. prerekvizitě: HM0301

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (10.08.2023)

Předmět pojednává o správě svátosti a ostatních obřadů a správě majetku v katolické církvi. Umožňuje orientaci, k čemu církev majetek potřebuje a užívá.

Nejprve se zabývá částí moci řízení v církvi, která má správní charakter. Podrobněji rozbírá správní akty a dispenze církevních představených.

Zabývá se správou svátostí a svátostin, pohřbů a posvátných míst a jejich dopadem na veřejnost.

Zvláštní pozornost věnuje nabývání, převodům a zcizování církevního majetku.

Věnuje se správnímu řízení v církvi obecně a správnímu řízení při zřízení a zrušení farnosti, odvolávání a překládání farářů.

Předmět Správní a majetkové právo církevní představuje pro studenty završení jejich znalostí v oblasti církevního práva. Uschopňuje studenty, aby erudovaně reagovali na všechny hmotněprávní i procesní podněty, v nichž jednou ze stran je církevní právnická osoba a předmětem právního jednání je změna majetkových práv.

Metody výuky

Poslední úprava: doc. JUDr. ICLic. Záboj Horák, LL.M., Ph.D. (04.02.2022)

Výuka bude kontaktní, přednášky budou současně nahrávány. Příslušné odkazy budou v systému Moodle.

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (10.08.2023)

1.            1. Při zkoušce si student vytáhne 2 otázky, po jedné z každého koše otázek, a má 10–15 minut na přípravu ústní odpovědi. Může si připravit písemně poznámky.

 

2. U zkoušky není možné používat právní předpisy ani jiné materiály.

 

3. Seznam zkušebních otázek. Za číslicí následuje úplný název otázky, dále jsou připojeny pokyny, které mají studentovi napomáhat při odpovědi a upozornit ho, na co se má především zaměřit. Examinátor může klást otázky i nad rámec těchto pokynů, aby zkoušený vysvětlil souvislosti v rámci oboru. Za pokyny jsou uvedeny strany z monografie TRETERA/HORÁK, Církevní právo, 2. vydání:

 

1. KOŠ:

 

1. Dispenze a jiná uvolnění ze zákona. 

Dispenze, indulty, fakulty. Jejich udělovatelé. S. 81–83.

 

2. Správní akty.

Individuální dekret a příkaz. Reskript, jeho subrepce a obrepce. S. 83–85.

 

3. Moc ze svěcení a moc řídící. Ordináři.

Co je moc ze svěcení. Její význam jako předpokladu moci řídící. Klasifikace moci řídící. Ordináři diecézní a řeholní. S. 101–104.

 

4. Papež. Apoštolský stolec. Stát Vatikánského města.

Kdo je papež. Vysvětlete dvě nebo tři z jeho mocí: nejvyšší, plné, bezprostřední, obecné, svobodně vykonávané. Dva papežovi vikáři. Právní postavení Apoštolského stolce v kanonickém a mezinárodním právu. Odlišnost Státu Vatikánského města od Apoštolského stolce. S. 119–123.

 

5. Sbor biskupů. Ekumenický koncil a synod (synoda) biskupů.

Spoluúčast biskupů na řízení církve korespondenčně a při ekumenickém koncilu. Pojem ekumenického koncilu, jeho svolání, průběh a oprávnění. Celocírkevní synody biskupů jako novodobý útvar, jejich složení a poslání. Srovnejte je s kolegiem kardinálů. S. 123–125.

 

6. Kolegium kardinálů. Stupně kardinálské hodnosti. Volba papeže.

Pojem kardinála. Kdo může být kardinálem jmenován? Kardinálové kuriální a extrakuriální. Tři stupně kardinálské hodnosti. Konsistoře řádné a mimořádné. Příprava volby papeže všeobecnou kongregací. Kardinálové voliči v konkláve. Volitelnost za papeže a průběh jeho volby. S. 125–128.

 

7. Římská kurie a papežští legáti. Římské soudy.

Státní čili papežský sekretariát, nunciatury. Dikasteria. Tři soudy Apoštolského stolce a jejich odlišnost od vatikánských. S. 128–133. 306.

 

8. Východní katolické církve.

Prameny práva. Církev sui iuris. Patriarchové. Vrchní arcibiskupové. Metropolité v čele církve sui iuris. Eparchie. Dva druhy exarchátů. Zvláštnosti v právu východních katolických církví. Uveďte příklady církví sui iuris a jejich příslušnosti k pěti východním tradicím. Apoštolský exarchát Řeckokatolické církve v ČR. S. 134–141.

 

9. Diecéze (arcidiecéze) a ostatní partikulární církve. Osobní prelatury.

Vztah partikulárních církví k univerzální církvi. Diecéze a diecézani. Diecézní domicil a kvazidomicil. Co je arcidiecéze. Apoštolská administratura, územní opatství a územní prelatura, apoštolská prefektura a apoštolský vikariát. Čím se osobní prelatury a vojenské ordinariáty liší od partikulárních církví? S. 141–146.

 

10. Biskupové v partikulárních církvích. Interimní vedení diecéze.

Biskup. Předpoklady ke jmenování a konsekraci biskupa. Biskupové diecézní (arcibiskupové-metropolité) a biskupové (arcibiskupové) titulární. Emeritní biskup (arcibiskup). Auxiliární biskup a koadjutor. Vedení diecéze za trvání překážky ve výkonu úřadu biskupa a za sedisvakance. S. 146–152.

 

11. Církevní provincie a oblasti, biskupské konference, partikulární koncily.

Postavení církevní provincie v latinské církvi. Vztah metropolity k sufragánům. Co jsou církevní oblasti a kde se nacházejí. Postavení biskupských konferencí. Dva typy partikulárních koncilů. Popište partikulární církve a církevní provincie na území České biskupské konference. S. 152–157.

 

12. Diecézní kurie a místní církevní soudy.

Generální vikář, biskupští vikáři, případně biskupská rada. Moderátor kurie, kancléř, notáři, archiv a ostatní složky kurie. Vyjmenujte druhy místních soudů v diecézích a arcidiecézích. S. 157–161.

 

13. Diecézní rady. Kapituly kanovníků. Diecézní synod.

Kněžská rada, sbor konzultorů, diecézní pastorační rada, diecézní rada pro hospodářské záležitosti. Dómská kapitula, kolegiátní kapituly. Kdo svolává diecézní synod, jaké je jeho složení a poslání. Rozdíl mezi pojmy synod a koncil. S. 161–165.

 

14. Farnosti. Farníci. Farnosti osobní, inkorporované, svěřené.

Farnost jako správní jednotka a právnická osoba. Kdo farnost zřizuje a ruší, jakým aktem a po projednání v jaké radě. Pojem farníka ve vztahu k farnímu domicilu a kvazidomicilu. Odlišnost osobní farnosti od teritoriální. Specifika farností inkorporovaných nebo svěřených řeholním institutům. S. 165–169.

 

15. Farář a ostatní klerici ve farnosti, povinnosti faráře. Pastorační asistenti.

Jmenování faráře a jeho povinnosti. Ukončení jeho funkce. Uprázdnění farnosti. Kdo je administrátor farnosti a administrátor farnosti excurrendo. Co je farní duchovní správa vykonávaná in solidum. Kdo jsou farní vikáři, jáhnové a pastorační asistenti. S. 170–174.

 

16. Zaměstnanci farnosti, farní rady, farní sdružení, kostely.

Právní postavení kostelníka a jeho úkoly. Uveďte příklady některých dalších možných zaměstnání ve farnosti. Ustavení farní rady pastorační a farní rady ekonomické a rozdíly v jejich poslání. Církevní sdružení na farní úrovni. Farní a filiální kostely. S. 175–177.

 

17. Kvazifarnosti, duchovní správy, rektorátní kostely. Okrskové vikariáty.

Čím se liší kvazifarnost nebo duchovní správa od farnosti. Rektor kostela. Postavení okrskových vikariátů (děkanátů) jako mezistupně mezi diecézí a farnostmi. Jmenování a úkoly okrskového vikáře (děkana) a jeho pomocníků. S. 177–179.

 

18. Řízení řeholí.

Řády řízené opaty, ostatní řády a kongregace. Kapituly a rady. Inkorporované a svěřené farnosti. Terciáři. S. 190–195.

 

2. KOŠ:

 

19. Svátosti obecně.

Co jsou svátosti a jak se nazývají. Co je zapotřebí k platnosti a co k dovolenosti udělení svátostí. S. 218–220. 

 

20. Křest a biřmování.

Význam křtu a jeho vztah k ostatním svátostem. Látka a forma. Udělovatel křtu, příprava a místo. Ručitelé, kmotři a svědkové. Význam biřmování, udělovatel, látka a forma. S. 220–226.

 

21. Eucharistie. 

Názvy a podstata eucharistie. Látka a forma. Mše svatá, oltář, liturgická oblečení ke mši, kdy se mše slaví. S. 226–229.

 

22. Uchovávání, přijímání a podávání eucharistie. Mešní stipendium. 

Kde se eucharistie uchovává, jak je adorována. Binace a trinace. Místo slavení eucharistie. Přijímání eucharistie. Kdo eucharistii podává. Co je mešní stipendium a jak je spravováno. S. 229–232.

 

23. Svátost smíření.

Názvy této svátosti a důvod jejího udělování. Ustavující prvky. Udělovatel a příjemci svátosti. Pečeť zpovědního tajemství. Proč existuje, jak je trestáno jeho porušení. S. 232–234.

 

24. Pomazání nemocných a viatikum.

Smysl pomazání nemocných, udělovatel a příjemce. Důvod změny názvu. Tři části viatika a jejich pořadí. S. 235–236.

 

25. Svátostiny a liturgie hodin.

V čem se svátostiny liší od svátostí. Příklady žehnání osob a věcí. Kdo slaví liturgii hodin. V čem je její podstata. Popište ranní chvály, nešpory a některé další hóry. S. 243–247.

 

26. Církevní pohřeb a mše za zemřelé.

Důvody církevního pohřbu. Kdo má nárok na církevní pohřeb. Které druhy pohřbu jsou církví užívány a které zakázány. Místa slavení církevního pohřbu. Rozdíl mezi pohřební mší a ostatními formami pohřbu. Rekviem. S. 248–250.

 

27. Posvátná místa a doby. Církevní rok.

Kostely, oratoře, kaple, poutní svatyně, hřbitovy. Neděle, slavnosti, svátky, památky, zasvěcené svátky. Kající dny. Advent, Vánoce, postní doba, Velikonoce, Seslání Ducha svatého a dva díly doby během roku. S. 253–261.

 

28. Správa věcí duchovních a časných.

Rozlišení správy věcí duchovních a správy věcí časných. S. 304–306.

 

29. Správní řízení v katolické církvi.

Správní řízení a rozhodnutí na úrovni diecézí. Opravné prostředky. Řízení na úrovni dikasterií. Přezkumné řízení Apoštolské signatury. Některá zvláštní řízení správní. S. 308–312.

 

30. Řízení o odvolání farářů z úřadu a jejich přeložení.

Stabilita úřadu faráře. Důvody odvolání z úřadu, postup řízení, konzultace s faráři ze zvláštního kolegia. Specifika řízení o přeložení faráře. S. 312–314.

 

31. Právo církve na majetek podle kán. 1254 CIC/1983. Příkladmý výčet účelu církevního majetku.

Která vrozená práva ve vztahu k majetku má církev a její součásti. Financování jednotlivých částí díla apoštolátu a díla lásky. S. 315–316.

 

32. Nabývání církevního majetku.

Subjekty práva nabývat a zcizovat církevní majetek. Přerozdělování majetku uvnitř církve. Obročí, fondy a jiné majetkové podstaty. S. 316–318.

 

33. Subjekty církevního majetku a jeho správy.

Subjekty církevního majetku a jeho správy na celocírkevní a partikulární úrovni. S. 319–320.

 

34. Správa církevního majetku.

Správa církevního majetku obecně. Zaopatření duchovenstva a ostatních zaměstnanců církve, správa majetku partikulární církve. S. 320–321.

 

35. Zcizování (alienace) církevního majetku.

Recepce světského práva do partikulárního církevního práva. Limity dispozičního práva. Žalobní zajištění majetkových práv. S. 321–323.

 

36. Zbožná pořízení.

Zbožná pořízení obecně. Zbožná pořízení formou svěřenství. Zbožná pořízení formou zbožné nadace, autonomní a neautonomní. S. 323–324.

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (10.08.2023)

Předmět zahrnuje tato témata:

-        správa věcí duchovních a majetku na úrovni celocírkevní i jednotlivých církevních právnických osob, diecézních i řeholních,

-        církevní moc výkonná, ordináři, delegace moci, správní akty, privilegia a dispenze,

-        církevní majetek, jeho smysl a účel,

-        nabývání, zcizování a pronájem církevního majetku, limity oprávnění k majetkovým právním jednáním církevních právnických osob,

-        zbožné odkazy, církevní autonomní a neautonomní fundace, obročí, záduší, kostely, charity,

-        církevní sdružení,

-        zřízení a zrušení farnosti územní a personální.

Studijní opory

Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (10.08.2023)

Základní literatura:

TRETERA, Jiří Rajmund a HORÁK, Záboj. Církevní právo. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: Leges, 2021. S. 81–85, 101–104, 119–179, 190–195, 218–236, 243–261, 304–324.

Ostatní literatura:

TRETERA, Jiří Rajmund a HORÁK, Záboj. Slovník církevního práva. Praha: Leges. 2011.