Předměty

Poslední úprava: RNDr. Mgr. Veronika Hrušková, Ph.D. (21.03.2007)

V rámci výuky tohoto předmětu je podán ucelený výklad o dějinách římského práva, tj. o jeho pramenech, státním zřízení antického Říma. Největší pozornost je soustředěna na vysvětlení jednotlivých institutů římského práva soukromého počínaje právem osob, přes právo věcné, obligace (ze smluv a z deliktů), dědické právo a římský soukromý proces. Vyloženy jsou rovněž tzv. obecné nauky. Přednášeny jsou také další osudy římského práva v kontextu evropského právního vývoje.

Poslední úprava: JUDr. Jan Šejdl, Ph.D. (14.03.2018)

Povinná:

J. Kincl, V. Urfus, M. Skřejpek. Římské právo. C.H.Beck. Praha. 1995.
M. Skřejpek. Římské soukromé právo. Systém a instituce. Aleš Čeněk. Plzeň. 2017.
V. Urfus. Historické základy novodobého práva soukromého. C.H.Beck. Praha. 2001.
D. Falada. Recepce římského práva. Aleš Čeněk. Plzeň. 2016.
M. Skřejpek, P. Bělovský, D. Falada, J. Šejdl. Případy z římského práva. Aleš Čeněk. Plzeň. 2018.

Doporučená:

M. Skřejpek. Římské právo v datech. C.H.Beck. Praha. 1997.
M. Skřejpek. Poodkryté tváře římského práva. Havlíček BRAINTEAM. Praha. 2006.
M. Skřejpek. Ius et religio, právo a náboženství ve starověkém Římě. Pelhřimov. 1999.
M. Skřejpek. Prameny římského práva. ORAC. Praha. 2004.
P. Blaho, M. Skřejpek. Iustiniani institutiones. Karolinum. Praha. 2010.
M. Skřejpek. Digesta seu pandactae. Tomus I, Fragmenta lecta. Karolinum. Praha. 2015.
Bona fides. Sborník z konference. PFUK. Praha. 2000.
Gaius. Učebnice práva ve čtyřech knihách (překlad J. Kincl). Plzeň. 2007.
P. Blaho, H. Hausmaninger. Praktické štúdie z rímskeho práva. MANZ. Wien-Bratislava. 1993 (2. vyd. 1998).
L. Heyrovský. Dějiny a systém soukromého práva římského. Praha. 1910 (případně jiné).
J. Vančura. Úvod do studia soukromého práva římského. Praha. 1923.
M. Skřejpek. Latinsko-český slovníček římského práva. Aleš Čeněk. Plzeň. 2012.
Intervalla delucida. http://www.prf.cuni.cz/intervalla/index.htm.

Poslední úprava: JUDr. Jan Šejdl, Ph.D. (30.12.2019)

Způsob zakončení výuky a organizace atestací v předmětu Římské právo a základy novodobého práva soukromého I. a II. pro studenty řádného studia i CŽV

Zimní semestr:

Výuka v předmětu Římské právo a základy novodobého práva soukromého I. (dále jen ŘP I.) je zakončena zápočtem, který je udělen na základě úspěšného vykonání testu z látky přednášené v zimním semestru.

Testy jsou organizovány katedrou právních dějin pro všechny studenty daného předmětu (odděleně pro řádné studium a pro posluchače CŽV). V jiný, než vypsaný termín není možné test konat a jeho splnění nelze nahradit jinou formou. Přihlášení na test probíhá prostřednictvím informačního systému. Zveřejnění výsledků testu probíhá přes informační systém a samotné zveřejnění výsledků daného termínu testu je potvrzeno na elektronické nástěnce katedry (v informačním systému). V akademickém roce bude vypsáno pět termínů zápočtových testů pro daný typ studia, pro řádné studium i kurs CŽV čtyři termíny v zimním zkouškovém období a jeden v průběhu letního semestru. Na složení zápočtu je tolik pokusů, kolik je termínů. Další termíny se nepřidávají.

Zápočtový test je koncipován formou znalostního testu, který se skládá z 20 otázek, přičemž k získání zápočtu je třeba správně zodpovědět nejméně 15 otázek.

Letní semestr:

Výuka v předmětu Římské právo a základy novodobého práva soukromého II. (dále jen ŘP II.) je zakončena zkouškou. Předpokladem pro účast na zkoušce je splněný zápočet za zimní semestr (ŘP I.). Zkouška se skládá z písemné a ústní části.

Písemné části jsou organizovány katedrou právních dějin pro všechny studenty daného předmětu. V jiný, než vypsaný termín není možné test konat a jeho splnění nelze nahradit jinou formou. Přihlášení na písemnou část probíhá prostřednictvím informačního systému. Výsledky jsou zveřejněny obdobně, jako v případě výsledků zápočtu z ŘP I. Výsledky se však zobrazují přímo u termínů. V akademickém roce bude vypsáno pět řádných termínů, v případě řádného studia čtyři termíny v letním zkouškovém období a jeden na počátku zářijového zkouškového období. V případě termínů pro kurs CŽV bude vypsáno všech pět termínů v letním zkouškovém období. Pro studenty II. a vyšších ročníků bude vypsán jeden mimořádný termín písemné části zkoušky v listopadu.

Pokud student bude v jednom akademickém roce hodnocen třikrát „neprospěl“ z písemné části zkoušky, takovýto výsledek způsobí hodnocení „nedostatečně“ ze zkoušky jako celku a další písemné části (a poté ústní část) bude moci student v závislosti na počtu vyhlášených termínů písemné části zkoušky konat již jako první reprobaci (druhý pokus zkoušky).

Pokud student v jednom akademickém roce úspěšně složí pouze písemnou část zkoušky, může si nechat tuto písemnou část zkoušky do jiného akademického roku převést (v maximální lhůtě 10 let od jejího složení). Pro převedení písemné části zkoušky je nutné podat žádost (formulář je k disposici v dokumentech katedry a v informačním systému) vedoucímu katedry přímo na sekretariát katedry právních dějin, kde v případě kladného vyjádření vedoucího katedry bude do informačního systému úspěšné složení písemné části zkoušky pro daný akademický rok vloženo.

Ústní část zkoušky je možno konat po úspěšném splnění písemné části. Přihlášení rovněž probíhá prostřednictvím informačního systému. Mezi písemnou a ústní částí zkoušky by měl být dodržen interval pěti dní k opravě písemné části zkoušky. Otázky k ústním zkouškám jsou zveřejněny v dokumentech katedry (dokument „otázky k ústní zkoušce…“) a student si z těchto losuje dvě otázky, jednu z prvé, druhou z druhé skupiny otázek.

Písemná část zkoušky z ŘP II.:

Jedná se vyřešení praktického případu zahrnujícího problematiku práva osob, věcných práv, obligačního a dědického práva. K úspěšnému absolvování je třeba správně zodpovědět nejméně 6 z 10 položených otázek.

Projednáno na schůzi katedry právních dějin dne 16. září 2019.

prof. JUDr. Michal Skřejpek, DrSc.

vedoucí katedry právních dějin a garant předmětu

Na zkoušce, zápočtu či kolokviu nebude možno používat texty právních předpisů.

Poslední úprava: SEJDJ5AJ (02.11.2011)

Římské právo a základy novodobého práva soukromého je předmětem zkoušky po 2. semestru magisterského studia.

Obsahem tohoto předmětu je ucelený výklad o římském právu, se zvláštním zřetelem k potřebám dalšího studia na právnické fakultě. Z tohoto důvodu nejsou také probírány otázky spojené s právem trestním a problémy organizace správy římského státu jsou vykládány pouze s ohledem na otázky pramenů práva a jeho aplikace.

Úvodem jsou vyloženy ty problémy, které umožňují pochopení dalších partií látky. Jedná se o seznámení s prameny římského práva a římským státním zřízením, a to od nejstarších dob, až do vlády císaře Iustiniana. Především se jedná o otázky spojené s legislativou lidových shromáždění, činností praetora a tvorby císařských konstitucí. Stejně tak je však přednášena problematika vývoje římské právní vědy. Značná pozornost je rovněž věnována kodifikacím římského práva: Zákoník dvanácti desek, Codex Theodosianus, tzv. Corpus iuris civilis (Codex Iustinianus, Digesta, Institutiones). Jádro výuky je soustředěno na otázky soukromého práva. Právo osob zahrnuje zejména pak výklad o právní subjektivitě a způsobilosti k právnímu jednání v kontextu římského práva, o příbuzenství a římském manželství. Věcná práva obsahují seznámení s problematikou vlastnického práva (včetně jeho ochrany a způsobů nabývání), držby a věcných práv k věci cizí (servitutes, superficies, emphyteusis). V rámci závazkového práva (obligací) jsou studenti seznamováni jednak s obecnými otázkami jako je vznik, změna, zánik a zajištění závazků a pak s jednotlivými zavazovacími důvody. Závazky ze smluv zahrnují vysvětlení nejen čtyř základních skupin (smlouvy verbální, literární, reálné a konsenzuální) ale i dalších (nepojmenované reálné kontrakty, quasi kontrakty, pacta). Vyloženy jsou rovněž obligace z deliktů (krádež, loupež, protiprávní poškození cizí věci, urážka na cti, podvod atp.). Dědické právo obsahuje testamentární i zákonnou dědickou posloupnost, stejně jako výklad o odkazech. V rámci procesního práva je pozornost soustředěna na všechny tři typu soukromého procesu: proces legisakční, formulový, cognitio extra ordinem. Závěr tvoří výklady o tzv. obecných naukách, zejména o náležitostech právního jednání. Integrální součástí tohoto předmětu jsou rovněž další osudy římského práva v evropském právním kontextu (tzv. recepce římského práva) se zvláštním zaměřením na Itálii a Německo.

Výuka předmětu Římské právo a základy novodobého práva soukromého umožňuje studentům seznámit se na samotném počátku studia práv, na příkladu římského práva, s technikou tvorby, aplikace a fungování práva v jeho celistvosti. Kromě toho se jedná rovněž o předmět propedeutického charakteru, poskytující studentům terminologické i obsahové základy znalosti práva, a to zejména práva soukromého.

Poslední úprava: Alena Votýpková (04.04.2016)

This course provides an overview of Roman law laying the foundations for the study at the Faculty of Law. For this reason we do not discuss criminal law; organization of the administration of the Roman state are presented merely from the perspective of the sources of law and its application.

The course begins with an introduction to the sources of Roman law and Roman state constitution from the most ancient times up to the rule of Emperor Justinian. The main focus is on the legislation of people’s assemblies, the actions of a praetor and the creation of the empire constitutions. Development of the science of Roman law is also covered. Further the course deals with the codification of Roman law including the Code of the Twelve Tables, the Theodosian Code, the so-called Corpus iuris civilis (the Code of Justinian, Digesta, Institutiones). Private law constitutes the core of the course. The law of persons covers legal personality and legal capacity in the context of Roman law, family relationships and Roman matrimony. Real rights include the issues of property rights (including protection of such rights and the means of acquisition), possession and easements (servitutes, superficies, emphyteusis). In the law of obligations students are introduced to the general issues such as the creation, alteration, termination and securing of obligations and and the grounds for forming obligations. Contractual obligations cover the four basic groups (oral, literary, real and consensual agreements) as well as other contracts (innominate real contracts, quasi-contracts, and pacta). Obligations arising from delicts (such as theft, robbery, illegal damage to property of another, defamation or fraud) are also presented. Law of inheritance includes testamentary and intestate succession, as well as presentation of bequests and devises. In procedural law the attention focuses on all three types of private proceedings. At the end of the course so-called general disciplines are presented, and the main focus is on the essential elements of juridical acts. The role of Roman law in the European legal context (so-called reception of Roman law) with special focus on Italy and Germany forms an integral part of the course.

The course of Roman Law and the Foundations of Modern Private Law enables students become acquainted with the techniques of creation, application and operation of law using the example of Roman Law at the very beginning of their studies. In addition, it is a propaedeutic subject providing the students with the basic terminology and grounding primarily in private law.