PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Akustika řeči - APH400003
Anglický název: Acoustics of Speech
Zajišťuje: Fonetický ústav (21-FU)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2017
Semestr: zimní
Body: 3
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
letní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:1/1, --- [HT]
letní s.:0/1, Z [HT]
Počet míst: zimní:neurčen / neurčen (neurčen)
letní:neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: zrušen
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Garant: doc. Mgr. Radek Skarnitzl, Ph.D.
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace -
Poslední úprava: FOUVOLIN (14.02.2006)
V teoretické části kurzu se studenti seznámí se základními principy obecné akustiky důležitými pro fonetiku (zvuk po stránce fyzikální a psychoakustické, technické prostředky pro analýzu řeči) a s akustickými vlastnostmi lidské řeči. V praktické části kurzu budou studenti analyzovat zvukové ukázky v návaznosti na látku probranou v teoretickém výkladu.
Literatura
Poslední úprava: FOUVOLIN (30.05.2008)

Ptáček, M: Úvod do fonetické akustiky. Praha, Karolinum 1992

Palková, Z.: Fonetika a fonologie češtiny. Praha, Karolinum 1994.

Sylabus
Poslední úprava: FOUVOLIN (30.05.2008)

Cílem kurzu je seznámení se základními principy akustiky důležitými pro fonetiku (zvuk po stránce fyzikální, psychoakustické, hudební; zdroje zvuku, akustické soustavy obecné i mluvní; technické prostředky pro analýzu řeči). Fyzikální popis zvuku: základní pojmy, vznik a šíření zvuku; periodické, neperiodické a kvasiperiodické zvuky; spektrum a jeho matematická analýza; intenzita a hladiny zvuku; dozvuk a příbuzné jevy. Psychoakustický popis zvuku: hlasitost; výška; barva, vibrato, tremolo a některé subjektivní pojmy; meze rozlišitelnosti; maskování; adaptace, senzibilace a únava sluchu; měření srozumitelnosti a stanovení indexů. Vzájemné poměry těchto veličin. Hudební popis zvuku: výška (soustavy a souvislost s frekvencí); dynamika; trvání, rytmus, tempo, takt; rázy, kombinační tóny, akordy. Zdroje zvuku: mechanické (struny, tyče, membrány, desky, ladičky, zvony) a píšťaly. Akustické soustavy se soustředěnými parametry: základní pojmy (akustický odpor, akustická hmota, akustická poddajnost a jejich vztah k odpovídajícím veličinám elektrickým), Helmholtzův rezonátor a jejich soustavy; přenos zvuku akustickými soustavami. Akustické soustavy s rozptýlenými parametry (zvukovody): válcové uzavřené a otevřené; kónické; exponenciální; s proměnným průřezem; rozvětvené; vliv vyzařovací impedance. Akustická soustava mluvidel: buzení, filtrace ve vokálním traktu, vznik řečového signálu (Öhmannova hypotéza, motorické neurony, a a g, reflexní oblouk). Technické prostředky pro záznam, reprodukci i analýzu řeči (mechanický, magnetický, optický a digitální záznam; oscilografická, dynameografická a melodiografická analýza; repetice, segmentace, matematická analýza, různé druhy spektrografického zobrazení. Různé druhy stereosignálu a názorné pokusy s ovlivňováním parametrů prostorového slyšení.

Na obecný výklad navazuje popis akustické stránky češtiny a experimentálních technik k tomuto studiu využívaných. Postupuje se systematicky od charakteristik segmentálních po suprasegmentální, s hodnotami zjištěnými přímým měřením i experimenty se syntetickou řečí. Souběžně jsou vysvětlovány techniky, jimiž byly předkládané výsledky dosaženy.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK