PředmětyPředměty(verze: 806)
Předmět, akademický rok 2017/2018
   Přihlásit přes CAS
Jevištní řeč - APH200027
Anglický název: Stage Elocution
Zajišťuje: Fonetický ústav (21-FU)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2017
Semestr: zimní
Body: 2
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:1/1 Z [hodiny/týden]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Garant: Mgr. Pavel Šturm, Ph.D.
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace -
Poslední úprava: Mgr. Lenka Weingartová, Ph.D. (01.08.2014)

Předmět uvádí do problematiky mluvené řeči ve speciální komunikační situaci, kterou představuje jevištní
inscenace. Výklad probírá obecné vlastnosti mluveného projevu na jevišti z hlediska herce i diváka a v různých
typech divadla. Součástí výuky je praktická analýza současné jevištní češtiny na materiálu konkrétních ukázek
prostřednictvím vlastních referátů studentů.

Předmět je určen studentům oboru Fonetika. Nutným předpokladem je předchozí absolvování dvou z
následujících předmětů oboru Fonetika: Základy prozodie, Řečová komunikace - standard, Poslechová analýza I
nebo II, Kultura řeči, Transkripce. Přednost mají studenti magisterského stupně.

Ve zkouškovém období nenásledujícím bezprostředně po semestru, ve kterém byl předmět vyučován, bude
vypsán pouze jeden zkušební termín.
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: Mgr. Lenka Weingartová, Ph.D. (01.08.2014)

maximálně 3 absence, referát

Literatura
Poslední úprava: doc. PhDr. Jan Volín, Ph.D. (23.07.2008)

Mukařovský, J. (1937): Jevištní řeč v avantgardním divadle. In Klosová, L. - Kopáčová, L. (eds.). Jevištní řeč a jazyk dramatu. České divadlo 12, Praha: DÚ, 1990, s. 70-73.

Romportl, M. (1971): Zur Theorie der Bühnensprache. In Theatralia II. AUC, Philosophica et historica 2, Praha, s. 7-15.

Palková, Z. (1990): O jevištní řeči z hlediště. In Klosová, L. - Kopáčová, L. (eds.). Jevištní řeč a jazyk dramatu. České divadlo 12, Praha: DÚ, s. 152-165.

Palková, Z. (1999): Čeština na jevišti. In Přednášky z XLII. běhu LŠSS. I. díl: Přednášky z jazykovědy. Praha: FFUK, s. 83-92.

Hůrková-Novotná, J. - Makovičková, H. (1983): Základy jevištní mluvy 1. Praha: SPN.

Lukavský, R. (1966): Nad přípravou slova. In Justl, V. (ed.). Slyšet se navzájem. Praha: Orbis, s. 122-160.

Martin, J. (1991): Voice in modern theatre. London, New York: Routledge.

Machlin, E. (1992): Speech for the stage. New York: Routledge. (1. vyd. 1966)

Hála, B. (1967): Výslovnost spisovné češtiny I. Praha: Academia.

Romportl, M. a kol. (1978): Výslovnost spisovné češtiny II (Výslovnost slov přejatých). Praha: Academia.

Sylabus -
Poslední úprava: doc. PhDr. Jan Volín, Ph.D. (23.07.2008)

Hlavní tematické okruhy:
1. Divadelní inscenace jako strukturovaný útvar, podíl řečové složky. Specifičnost jazykového znaku v jevištní mluvní situaci, důsledky pro používání jazykových prostředků.

2. Jevištní řeč; historie pojmu a současné pojetí; fikce tzv. přirozenosti řeči. Nároky na řeč v jevištní inscenaci; srozumitelnost řeči, stylová jednotnost; charakterizační využití zvukových prostředků, jeho stupně; profesionalita mluvní techniky; čas řeči na jevišti, mluvní tempo.

3. Jevištní čeština. Přehled a rozbor zvukových vlastností, které jsou podstatnými složkami jevištní řeči v češtině; vztah ke standardu jazyka, vztah k dalším stylovým variantám jazyka.

4. Vztah řeči a dramatického textu, typy textů, dialog a monolog; konverzační komedie, verš.

5. Vztah řeči k dalším složkám jevištní inscenace. ostatním; slovo a pohyb, slovo a hudba.

6. Referáty studentů přinášející analýzu řeči ve vybraných ukázkách podle stanovených kritérií.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK