PředmětyPředměty(verze: 806)
Předmět, akademický rok 2017/2018
   Přihlásit přes CAS
Speciální problémy fonetiky: psychofonetika - ALF400056
Anglický název: Selected Issues in Phonetics: Psychophonetics
Zajišťuje: Fonetický ústav (21-FU)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2012
Semestr: letní
Body: 4
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: letní s.:písemná
Rozsah, examinace: letní s.:1/1 Zk [hodiny/týden]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Je zajišťováno předmětem: APH510028
Garant: doc. PhDr. Jan Volín, Ph.D.
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace -
Poslední úprava: doc. PhDr. Jan Volín, Ph.D. (01.02.2007)

Cílem kurzu je seznámit posluchače se základními koncepty psychofonetiky a se současným stavem bádání v této oblasti. Důraz je kladen především na kognitivně psychologickou stránku řečové komunikace, tj. problematiku mentálních reprezentací fonetických jednotek v mysli uživatelů jazyka a jejich potenciálních rolí při produkci a percepci řeči, mimo jiné i v souvislosti s vadami řeči a řečovými chybami. Prostor je věnován i afektivní stránce řečové komunikace.
Literatura
Poslední úprava: doc. PhDr. Jan Volín, Ph.D. (30.05.2008)

Nebeská, I.(1992): Uvedení do psycholingvistiky. Praha

Cohen,P.R., Morgan,J., Pollack, M.E.(1990): Intentions in communication, London 1

Holmes,J.(1994): An Introduction to Sociolinguistics, London

Psychotrofon I, 1. soubor přednášek 1. až 5. Semináře univerzitního Společenství pro studium hlasu a řeči, Olomouc 2000

Sylabus
Poslední úprava: doc. PhDr. Jan Volín, Ph.D. (30.05.2008)

Předmětem kurzu jsou:

  • vybrané problémy vztahu myšlení a artikulované řeči
  • proces osvojování artikulované řeči
  • vztah rozvoje řeči a sociálního prostředí, v němž člověk žije a pracuje
  • patologické projevy řeči a jejich možné příčiny
  • diagnostika příčin nesprávných řečových projevů a možné metody léčby,
  • faktory podmiňující používání různých forem a stylů jazyka i řeči (kvalita dikce, volba výslovnostních forem) vzhledem k funkci projevu, typu posluchače a prostředí
  • způsoby vyjádření záměru, vztahu a nálady mluvčího (přesnost artikulace, respektování standardu, emotivita a expresivita ve výslovnosti).

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK