PředmětyPředměty(verze: 806)
Předmět, akademický rok 2017/2018
   Přihlásit přes CAS
Interpretace textů Starého zákona II - AHB100021
Anglický název: Intepretation of Old Testament texts II
Zajišťuje: Ústav Blízkého východu a Afriky (21-UBVA)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2017
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 6
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
letní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:0/2 Z [hodiny/týden]
letní s.:0/2 Zk [hodiny/týden]
Počet míst: zimní:neurčen / neurčen (neurčen)
letní:neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Garant: doc. PhDr. Pavel Sládek, Ph.D.
Rozvrh   Nástěnka   
Sylabus
Poslední úprava: doc. PhDr. Pavel Sládek, Ph.D. (24.09.2016)

Kurz navazuje na Interpretace textů Starého zákona I a je určen studentům 3. ročníku Bc. oboru hebraistiky, ale i mimooborovým studentům s pokročilejší znalostí klasické (biblické) hebrejštiny.
Cílem kurzu je naučit se pracovat s biblickým textem v jeho pozdějších intertextových reinkarnacích, zejména ve formě explicitních, ale také implicitních citací a parafrází. Student, který se nebude specializovat jako biblista, avšak bude pracovat např. se středověkými, raně novověkými, ale i některými moderními literárními texty, si vytvoří schopnost rozpoznat biblický idiom i z citací, typicky vložených bez textového nebo typografického referenčního signálu. Dalším cílem kurzu je na základě znalosti gramatiky biblické hebrejštiny zpětně odhadnout původní ortografii, jež často v nevokalizovaných citacích není dodržena. Student pak dokáže takovýto citát nejen identifikovat jako biblický, ale také s pomocí konkordance a dalších pomůcek verš lokalizovat.

Kurs na primárních textech demonstruje různé typy kontextů, do nichž biblické citace v hebrejské literatuře vstupují. Student se naučí rozlišovat aplikace biblických textů, v nichž je relevantní původní významová kontextualizace od aplikací, v nichž je biblický text vyjádřením jiných funkcí (čistě literární, statusová)

Výběr textů je předmětem dohody účastníků kurzu a vyučujícího. V ZS 2016/17 budeme číst ukázky z hebrejské renesanční epistolární literatury.

V 16. století kulminuje i v židovské společnosti vzestup renesanční epistolární kultury. Dopisy obchodní, učenecké, soukromé i veřejné jsou pro svůj nejen obsahový, ale zejména formální význam uchovávány, opisovány a organizovány do sbírek. Stávají se literárním dědictvím rodinných archivů a učebním materiálem, z nějž se žáci učí opisováním osvojit si požadované titulatury, zdvořilostní obraty i stylovou eleganci. Šestisvazková Boksenbojmova edice shromažďuje několik tisíc dopisů, spojených s renesanční židovskou Itálií. Protože je však epistolární literatura z definice translokální, mnohé dopisy jsou adresovány osobám mimo Itálii nebo jsou naopak od nich zasílány do Itálie. V semináři se proto na jedné straně pokusíme ukázat různé typy dopisů, primárně se však současně zaměříme na korespondenty, kteří propojují židovskou Itálii s židovskou střední a východní Evropou. 

Teze kursu je následující: Epistolární literatura, vycházející z korespondence mezi Itálií a středo-východní Evropou, může pomoci upřesnit naše porozumění kulturním rozdílům, podobnostem a ovlivňování mezi oběma regiony. Starší akademické stanovisko vnímalo oba regiony spíše jako kulturně oddělené. Italská židovská kultura byla popisována jako hluboce absorbující renesanční humanismus (Cecil Roth) a kladena do protikladu k židovské kultuře středo-východoevropské, u níž bylo přijetí humanistických kulturních vzorců buď považováno za diskutabilní nebo bylo pouze vágně konstatováno (André Neher). Novější výzkum prokazuje intenzivní propojení obchodní (archvní výzkum Marie Buňatové) i intelektuální, ačkoli projevující se v běžně studovaných pramenech (zejména doklady fungování vzdělávacích institucí typu cheder, ješiva nebo ediční praxe) nevyváženě, takže tyto prameny spíše hovoří ve prospěch teze o nízkém vlivu humanismu na židovskou kulturu ve střední a středovýchodní Evropě. Epistolární literatura, jež si alespoň v některých sbírkách uchovává podle předpokladu svoji původní needitovanou podobu, se zdá ukazovat jiným směrem a nutí nás přeformulovat chápání problému.

Dochované listy středo-východoevropských korespondentů dokládají sdílení téže epistolární kultury, a to nejen na úrovni tzv. baalej batim (přibl. laická třída městského obyvatelstva), ale také u rabínských učenců, kteří se jinak ve svých oficiálně publikovaných spisech tímto způsobem nevyjadřují.

Budeme si klást - vedle výše naznačených filologických úkolů - mimo jiné tyto otázky:
- Je použití určitého epistolárního paradigmatu dokladem internalizace hodnot, které toto paradigma vyjadřuje?
- Jakými metodami můžeme určit autenticitu stylu u dané korespondence, víme-li, že při opisování pro didakticé účely byl text dopracováván do modelové podoby?
- Co se z renesanční židovské korespondence dozvídáme o struktuře tehdejší společnosti?
- Co vypovídají tyto prameny o charakteru mobility osob a kulturních vzorců a vztahů mezi oběma typy mobilit?

Prameny:
Jaakov Boksenboim (ed.), série Igrot Jehudej Italia (hlavní editor: Daniel Carpi), 6 sv., Jeruzalém: Machon Ben-Cvi, 1994.

Literatura:
K Boksenboimově edici:
Adelman, Howard (recenzent), "Boksenboim, Letters of Rieti Family", The Jewish Quarterly Review 83 (1992), no. 1/2, s. 181-183.

K renesanční epistolární literatuře:
Constable, Giles, Letters and Letter-Collections, Turnhout: Editions Brepols, 1976. [Úvod do epistolárního žánru s důrazem na středověk.]
Guillén, Claudio, "Notes toward the Study of the Renaissance Letter", in: Lewalski, Barbara K. (ed.), Renaissance Genres: Essays on Theory, History, Interpretation, Cambridge, MA: Harvard University Press, 1986, s. 70-110. [Úvod do epistolárního žánru v renesančním období.]
Najemy, John M., "Renaissance Epistolarity", in: idem, Between Friends: Discourses of Power and Desire in the Machiavelli-Vettori Letters of 1513–1515, Princeton, NJ: Princeton University Press, 1993, s. 18-57.
Vaillancourt, Luc, La lettre familière au XVI siècle: Rhétorique humaniste de l’épistolaire. Paris: Honoré Champion, 2003. [O epistolární kultuře klasické a středověké o manuálech psaní dopisů.]
Weinstein, Roni, " ´Thus Will Giovani Do.´ Jewish Youth Sub-Culture in Early Modern Italy", in: Eisenbichler, Konrad (ed.), The Premodern Teenager: Youth in Society 1150-1650, Toronto: Centre for Reformation and Renaissance Studies, 2002, s. 51-74.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK