Předměty

Poslední úprava: doc. PhDr. Pavel Sládek, Ph.D. (15.09.2018)

Hebrejská náboženskoprávní literatura

Vyučující: doc. PhDr. Pavel Sládek, Ph.D.

Rozsah: dvousemestrální přednáškový kurs

Atesty: zápočet (ZS) a zkouška (LS)

Požadavky: přítomnost ve výuce a aktivní účast, 2 x krátký písemný výstup (interpretace pramenného textu, u nehebraistů možno použít překlad do evropského jazyka), Z, Zk

Anotace:

Kurs seznamuje studenty s problematikou židovské náboženskoprávní literatury od biblické doby do současnosti. Má tři základní roviny a cíle: 1) Poskytnout základní přehled o nejvýznamnějších žánrech rabínské literatury a jejich autorech. 2) Poskytnout studentům základní orientaci v akademických přístupech ke studiu této literatury. 3) Vtisknout studentům základní dovednosti nutné k práci s tímto typem textů. Středověké náboženskoprávní texty a jejich tematika často pronikají do starších i novějších židovských textů ne-náboženskoprávní povahy, proto i pro judaistu, jenž se nechce na rabínskou literaturu specializovat, je základní zvládnutí problematiky důležité.

V ZS se budeme zabývat náboženskoprávní myšlení tzv. formativního období, jež je vymezeno texty (Mišna, Tosefta, midrašické kompilace, Jeruzalémský a Babylónský talmud). Do jaké míry je rabínské právní uvažování závislé na biblickém právu a nakolik se od něj odlišuje? V čem je inovativní? Cílem zimního semestru je pochopit intertextuální a kompozitní charakter klasických rabínských textů, vznikajících mezi 2. a 9. stoletím n. l. a zejména uvědomit si důsledky tohoto charakteru pro naši práci s těmito texty. Jsou rabíni v Mišně nebo Talmudu historické nebo spíše literární postavy? Můžeme texty nebo jejich části alespoň přibližně datovat?

Studenti se seznámí se specializovanými pomůckami k práci s klasickými rabínskými texty (slovníky, edice, databáze, překlady), jež umožňují i judaistovi, jenž není specialistou na rabínskou literaturu s těmito texty bezpečně pracovat a nedopustit se metodických pochybení jako neoprávněných historizací a anachronismů.

Přednášky LS se zabývají středověkou halachou od gaonského období do současnosti, s důrazem na středověk a raně moderní dobu od 10. do 19. století. Studenti se seznámí s hlavními proudy židovského náboženskoprávního myšlení potalmudického období. Vývoj normativních textů je vykládán v úzkém sepětí s proměňujícím se společenským a politickým kontextem a s důrazem na historickou změnu i regionální diverzitu. Základní cíle jsu dva: 1) Poskytnout studentům základní přehled autorů a jejich spisů. 2) Ukázat specifické místo náboženskoprávního diskurzu v dané historické situaci, jinými slovy proměňující se charakter náboženské autority v kontextu společenských struktur a jejich proměn. Pozornost bude věnována jednak otázce vnitřních tenzí (dodržování a vymahatelnost ortopraxe) a konfliktům (soupeření právních názorů, mechanismy vyloučení - exkomunikace), jednak vztahu rabínské normativity k normativitě majoritní společnosti (konformita, vzdor, subverzivita).

V kurzu budeme pracovat s reprezentativními ukázkami pramenných textů, někdy v překladu, někdy v originále, ovšem způsobem, který nevylučuje účast ne-hebraistů v kurzu (nejde o konsekutivní četby, ale o ilustrace na několikařádkových ukázkách, jež jsou následně diskutovány).

Sylabus

ZS
1. Bible jako normativní text a biblické právo

2. Funkce práva v rabínském judaismu

3. Formativní období rabínského judaismu: obecná charakteristika

4. Mišna a Tosefta I.: Vznik halachických kategorií

5. Mišna a Tosefta II.: Žánrová charakteristika

6. Halachické midraše

7. Gemara I.: První přiblížení - jazyková a žánrová charakteristika

8. Gemara II.: Mišna - Tosefta - gemara

9. Gemara III.: Jeruzalémský a Babylónský talmud

10. Role agady v rabínské literatuře formativního období

11. Agadické midrašické kompilace

12. Otázky textového přenosu

LS
1. Halacha v gaonském období: nové žánry, přechod k individuálnímu autorství

2. Halacha babylónská a halacha Země Izraele a jejich přijetí v raném Aškenázu a Sefaradu

3. Raná aškenázská halacha: žánry a trendy

4. Maimonides jako halachista

5. Chasidej Aškenaz a jejich normativita

6. Halacha, minhag a společenské transformace 16. století

7. Spor o kodifikace: Šulchan aruch

8. Komentáře k halachickým kodifikacím a halachisté 17.-18. století

9. Polský chasidismus a halacha

10. Nové proudy judaismu 19. století a problém tradice

11. Role halachy v právním systému Státu Izrael

12. Současné problémy halachy

Literatura:

1. Povinná úvodová

Pavel Sládek, "Mudrosloví v literatuře rabínského judaismu formativního období", in: Kolektiv autorů, Mudrosloví v archaických kulturách (D. Antalík - J. Starý - T. Vítek, eds.), Praha: Herman a synové, s. 129-158. [ZS]

__________ , "Řád a jeho narušení v rabínském judaismu formativního období", in: Kolektiv autorů, Řád a chaos v archaických kulturách (T. Vítek - J. Starý - D. Antalík, eds.), Praha: Herrmann a synové, 2010, s. 99-127. [ZS]

__________ , "Zákonnost ve formativním období rabínského judaismu", in: Kolektiv autorů, Zákon a právo v archaických kulturách (T. Vítek - J. Starý - D. Antalík, eds.), Praha: Herrmann a synové, 2010, s. 177-211. [ZS]

__________ , "Širší kontext pražské židovské renesance", in: Šedinová, Jiřina a kol., Myšlenkové proudy středověkého judaismu. Židovské myšlení mezi integrací a izolací, Praha: Academia, 2011, s. 332-462. [LS]

2. Povinná pro práci ve výuce

Primární i sekundární texty budou dodávány průběžně.

3. Doporučená

Günter Stemberger, Talmud a midraš, Praha: Vyšehrad, 1999. [ZS]

Petr Sláma, Tanu rabanan. Antologie rabínské literatury, Praha: Vyšehrad, 2010. [ZS]