Předměty

Poslední úprava: LOGKOLMA (08.09.2014)

Studium jazyka jako média, např. média komunikace, má za obvyklý důsledek zanedbání pravé povahy role, kterou jazyk v poznání hraje. V obecnosti lze za toto zanedbání učinit zodpovědný jednostranný výklad arbitrárnosti jazyka jako konvence. Adekvátní uchopení podstaty jazykovosti či obecně znakovosti, spočívá v nahlédnutí, za které vděčíme Hegelovi a které později rozvinul Wittgenstein, že zkušenost hodná toho jména je prostředkovaná a že jazyk je jen výrazem tohoto stavu. Jinak řečeno: jazyk nepřistupuje ke zkušenosti dodatečně, jako její konvenční vyjádření, ale podílí se zevnitř na její konstituci. Zdánlivě arbitrární vztah jazyka k tomu, co vyjadřuje, je překonán již faktem, že má kromě prostředkující role také bezprostřední, tj. grafickou stránku. Právě díky tomu je jazyk často nejen prostředkem, ale i cílem poznání, což je obojí podstatně tematizováno v umění.

Hypotézu, kterou budeme zkoumat, lze formulovat takt, že k témuž dochází i ve vědě, ba že je to tento "umělecký" rozměr vědy, tj. zaměření nejen na to, co artikulujeme (téma), ale i jak je to artikulováno (réma), co je zodpovědné za vědecký pokrok.

Z pohledu filosofie jazyka, a specificky analytické filosofie, která v ní zaujímá zásadní místo, takto budeme studovat otázku, do jaké míry a jakým způsobem jsou věda a umění jazykově podmíněné a do jaké míry je tato jejich podmíněnost dělá případy poznání. Budeme tak modelově činit na pozadí dvou spisů, které se jednak zásadně a modelově liší ve svém pojetí jazyk, jednak na sebe ale podstatně navazují, již proto, že jsou z pera jednoho a téhož autora. Jsou to:

1) Wittgensteinův Tractatus
2) Wittgensteinova Filosofická zkoumání.

Kurz bude takto od počátku založen na rozboru základních textů analytické filosofie ve vztahu k výše uvedeným problémům vztahu jazyka, vědy a umění. K jejich řešení budou podle potřeby analyzovány i texty dalších tradic (fenomenologické, pragmatické, atd.)

Konkrétní témata, jimiž se budeme zabývat:

1) Fregovo rozlišení smyslu a významu jako model rozdílu vědy a umění
2) Wittgensteinův Tractatus a estetika nevyslovitelnosti
3) Wittgensteinova Filosofická zkoumání a hudba jako jazyková hra
4) Spor jako motor pokroku ve vědě i umění, specifický případ katarze
5) Kripkovo "kontingentní a priori" jako špatné pojetí konvečnosti
6) Jazyky geometrie, (a) na cestě od názoru představitelnému a (b) od představitelného k myslitelnému
7) Malířství mezi vizuálním a konceptuálním uměním

Poslední úprava: LOGKOLMA (08.09.2014)

Brandom, Robert, Articulating Reasons. An Introduction to Inferentialism, Harvard University Press, Cambridge 2000

Frege, Gottlob. Kleine Schriften, Hildesheim, Olms 1967("Über Sinn und Bedeutung", recenze Husserlovy "Philosophie der Arithmetik", "Gedanke")

Goodman, Nelson, Languages of Art, Indianapolis: The Bobbs-Merril, Indianopolis 1968

Hegel, Gottfried Wilhelm Friedrich, Phänomenologie des Geistes? Suhrkamp, Frankfurt a.M. 1986

Kripke, Saul, Naming and Necessity, Harvard University Press, Cambridge, MA 1980

Kvasz, Ladislav, Patterns of Change. Linguistic Innovations in the Development of Mathematics, Birkhäuser, Basel 2008

Peirce, Charles Sanders, The Essenatial Peirce I-II, Indiana University Press, Indianapolis 1992

Russell, Bertrand, "On denoting", Mind 14, 1905, s. 479-493

Sellars, Wilfrid, "Empiricism and the Philosophy of Mind", in: Herbert Feigl - Michael Scriven (eds.), Minnesota Studies in the Philosophy of Science, sv. 1: The Foundations of Science and the Concepts of Psychology and Psychoanalysis, University of Minnesota Press, Minneapolis 1956, s. 253-329

Stekeler-Weithofer, Pirmin, Sinn-Kriterien. Die logischen Grundlagen kritischer Philosophie von Platon bis Wittgenstein, Schöningh, Padeborn 1995

Wittgenstein, Ludwig, Werkausgabe in 8 Bänden (Tractatus logico-philosophicus, Philosophische Untersuchugen), Suhrkamp, Frankfurt a.M. 1985

Poslední úprava: LOGKOLMA (08.09.2014)

Atest skeletového kurzu probíhá na základě bodového hodnocení, každý semestr je třeba získat 100 bodů podle následujícícho schématu

1) každý semestr budou zadány 2 písemné práce k probírané látce v rozsahu 7-9 tis znaků, za každou lze získat až 30 bodů

2) za všechny úlohy (jako celek) odevzdané v rámci cvičení lze získat 20 bodů

3) za referát v rámci cvičení lze získat až 30 bodů

4) za pohovor nad odevzdanými pracemi a tématy z probrané látky lze získat až 40 bodů

5) další body lze získat za aktivní participaci na semináře a přednášce

Atest z analytické filosofie II je udělen na základě pohovoru nad tématy kurzu a seminární práce v rozsahu 20-25 tis znaků na předem domluvené téma, práce musí vyžívat nejméně 3 tituly primární a 2 sekundární literatury.