PředmětyPředměty(verze: 806)
Předmět, akademický rok 2017/2018
   Přihlásit přes CAS
Estetika výjimečného stavu: fikce, fantazie, skutečnost - ABO500277
Anglický název: The concept of "state of emergency" between aesthetics, literary fiction and reality
Zajišťuje: Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2016
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:0/2 Z [hodiny/týden]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Garant: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A.
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A. (28.01.2016)

Může "výjimečný stav" jako "mechanismus výjimky" obsahovat estetický potenciál? Z filozofického a právně-politického hlediska rozvedl teorii výjimečného stavu italský filozof Giorgio Agamben ve své knize Homo sacer. Il potere sovrano e la nuda vita (1995, český překlad: Homo sacer. Suverénní moc a pouhý život, Oikoymenh: Praha 2011). Agamben definuje výjimečný stav jako politicko-právní fenomén, spojený se suspendováním právního řádu a zároveň jako "komplexní topologickou figuru". Vychází ze "struktury výjimky" německého teoretika a filozofa práva Carla Schmitta (1888-1985), autora "politické teologie", podle níž jsou "výjimky zajímavější než normální případ. Normální [stav] nedokazuje nic, výjimka dokazuje vše; nepotvrzuje pouze pravidlo, pravidlo vůbec žije pouze výjimkou. […] Výjimka uvažuje o všeobecném s energickou vášní." Schmittova "struktura výjimky" a Schmittova teorie, která byla již ve dvacátých letech 20. století myšlenkově přitažlivá a provokativní pro řadu filozofů a autorů (např. Ernst Jünger, Helmuth Plessner, Walter Benjamin ad.) a Agambenova reflexe výjimečného stavu otevírají textové strategie také na poli literárních fikcí. Jako literární strategie obsahuje "výjimečný stav" spektrum topoi a myšlenkových figur, spojených s dialektikou výjimečného stavu a normality. Ale také: výjimečný stav jako politický akt, v němž "mlčí zákon a právo", iniciuje - paradoxně a zdánlivě zcela iracionálně - estetické a umělecké strategie za hranicemi normality. Jde o zneklidňující fenomén, související s otázkou, jak je možné, že ve stavu extrémů a ab-normálnosti - války, teror, katastrofy, epidemie, věznění apod. - mohou vznikat díla s decidovaně estetickým účinkem. Tyto otázky budou v semináři sledovány na základě četby a diskuse literárních i teoretických textů.
Literatura
Poslední úprava: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A. (28.01.2016)

 Základní literatura:

Agamben, Giorgio: Homo sacer. Suverénní moc a pouhý život, Oikoymenh: Praha 2011.

Schmitt, Carl: Politická theologie. Oikoymenh: Praha 2012.

Schmitt, Carl: Římský katolicismus a politická forma. Oikoymenh: Praha 2013.

Schmitt, Carl: Teorie partyzána. Poznámka na okraj k pojmu politična. Oikoymenh: Praha 2008.

Strauss, Leo: Eseje o politické filosofii. Oikoymenh: Praha 1995.

 

Artaud, Antonin: Divadlo a jeho dvojenec. Hermann a synové: Praha 1994.

Blanchot, Maurice: Literární prostor. Hermann a synové: Praha 1999.

Kafka, Franz: Deníky 1909-1912. Nakl. Franze Kafky: Praha 1997.

Kafka, Franz: Deníky 1913-1923. Nakl. Franze Kafky: Praha 1998.   

Kleist, Heinrich: Zemětřesení v Chile. In: Deset německých novel. Čs. spisovatel: Praha 1962.

Seebald, Winfried Georg: Austerlitz. Paseka: Praha - Litomyšl  2009.

Jan Zahradníček: Žalm z roku dvaačtyřicátého. In: Stará země [Akord: Brno 1946]: Jan Zahradníček: Dílo II. Čs. spisovatel: Praha 1992, s. 135-148.

Jan Zahradníček: Dům strach. In: Jan Zahradníček: Dílo II. Čs. spisovatel: Praha 1992, s. 289-369.

 

Sylabus
Poslední úprava: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A. (28.01.2016)

 

Může "výjimečný stav" jako "mechanismus výjimky" obsahovat estetický potenciál? Z filozofického a právně-politického hlediska rozvedl teorii výjimečného stavu italský filozof Giorgio Agamben ve své knize Homo sacer. Il potere sovrano e la nuda vita (1995, český překlad: Homo sacer. Suverénní moc a pouhý život, Oikoymenh: Praha 2011). Agamben definuje výjimečný stav jako politicko-právní fenomén, spojený se suspendováním právního řádu a zároveň jako "komplexní topologickou figuru". Vychází ze "struktury výjimky" německého teoretika a filozofa práva Carla Schmitta (1888-1985), autora "politické teologie", podle níž jsou "výjimky zajímavější než normální případ. Normální [stav] nedokazuje nic, výjimka dokazuje vše; nepotvrzuje pouze pravidlo, pravidlo vůbec žije pouze výjimkou. […] Výjimka uvažuje o všeobecném s energickou vášní." Schmittova "struktura výjimky" a Schmittova teorie, která byla již ve dvacátých letech 20. století myšlenkově přitažlivá a provokativní pro řadu filozofů a autorů (např. Ernst Jünger, Helmuth Plessner, Walter Benjamin ad.) a Agambenova reflexe výjimečného stavu otevírají textové strategie také na poli literárních fikcí. Jako literární strategie obsahuje "výjimečný stav" spektrum topoi a myšlenkových figur, spojených s dialektikou výjimečného stavu a normality. Ale také: výjimečný stav jako politický akt, v němž "mlčí zákon a právo", iniciuje - paradoxně a zdánlivě zcela iracionálně - estetické a umělecké strategie za hranicemi normality. Jde o zneklidňující fenomén, související s otázkou, jak je možné, že ve stavu extrémů a ab-normálnosti - války, teror, katastrofy, epidemie, věznění apod. - mohou vznikat díla s decidovaně estetickým účinkem. Tyto otázky budou v semináři sledovány na základě četby a diskuse literárních i teoretických textů.

Základní literatura:

Agamben, Giorgio: Homo sacer. Suverénní moc a pouhý život, Oikoymenh: Praha 2011.

Schmitt, Carl: Politická theologie. Oikoymenh: Praha 2012.

Schmitt, Carl: Římský katolicismus a politická forma. Oikoymenh: Praha 2013.

Schmitt, Carl: Teorie partyzána. Poznámka na okraj k pojmu politična. Oikoymenh: Praha 2008.

Strauss, Leo: Eseje o politické filosofii. Oikoymenh: Praha 1995.

 

Artaud, Antonin: Divadlo a jeho dvojenec. Hermann a synové: Praha 1994.

Blanchot, Maurice: Literární prostor. Hermann a synové: Praha 1999.

Kafka, Franz: Deníky 1909-1912. Nakl. Franze Kafky: Praha 1997.

Kafka, Franz: Deníky 1913-1923. Nakl. Franze Kafky: Praha 1998.   

Kleist, Heinrich: Zemětřesení v Chile. In: Deset německých novel. Čs. spisovatel: Praha 1962.

Seebald, Winfried Georg: Austerlitz. Paseka: Praha - Litomyšl  2009.

Jan Zahradníček: Žalm z roku dvaačtyřicátého. In: Stará země [Akord: Brno 1946]: Jan Zahradníček: Dílo II. Čs. spisovatel: Praha 1992, s. 135-148.

Jan Zahradníček: Dům strach. In: Jan Zahradníček: Dílo II. Čs. spisovatel: Praha 1992, s. 289-369.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK