Poslední úprava: Mgr. Alžběta Wolfová, Ph.D. (26.06.2018)
Přednáška se zaměří na události, které měly zásadní nebo dokonce zlomový charakter pro vznik, ustavení
charakteru, významné krize a nakonec nacistické rozbití Československa. Tematizován je stát i jeho
multinacionální společnost. Cílem kursu je ukázat nadregionální dimenzi, podmíněnost a kontext těchto momentů
a zároveň objasnit, proč jsou tyto události a jejich průběh v českém i zahraničním dějepisectví líčeny nejednou
diametrálně odlišně.
Literatura
Poslední úprava: Mgr. Markéta Pražáková Seligová, Ph.D. (15.02.2020)
Povinná:
Kárník, Zdeněk. České země v éře První republiky (1918-1938). Díl první. Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918-1929). Praha: Libri, 2000, s. ISBN 80-7277-027-6.
Kárník, Zdeněk. České země v éře První republiky (1918-1938). Díl druhý. Československo a české země v krizi a v ohrožení (1930-1935). Praha: Libri, 2002, s. ISBN 80-7277-027-6.
Pasák, Tomáš. Český fašismus 1922-1945 a kolaborace 1939-1945. Praha: Práh, 1999, 486 s. ISBN 80-7252-017-2.
Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Markéta Pražáková Seligová, Ph.D. (15.02.2020)
Témata: 1) Jak vzniká výklad historické události, jevu, epochy a proč jsou možnosti výkladu různé až protichůdné. 2) Početí Československa v lůně I. světové války aneb jak historiograficky rozhodnout mezi zvůlí a historickou nutností. 3) 28. říjen 1918 - symbol: darovaná svoboda, legionáři vybojovaná republika nebo uchopení zodpovědnosti ve chvíli zhroucení státu? Pro koho je to bod zlomu a pro koho banalita? 4) Versailleská smlouva resp. obecněji mírové smlouvy z pařížských předměstí: diktát nebo obdivuhodné řešení gigantického problému? Diskuse historiků, politiků a žurnalistů. 5) Slovensko, slovenská společnost a idea, resp. realita ČSR: šance pro „mladou společnost“ nebo vnitřní kolonie republiky? 6) Od 20. března 1919 k vstupu Němců do čsl. vlády roku 1926: šance a osud československých Němců ve středoevropském srovnání a jeho dobová i dnešní reflexe. 7) Československá ústava z roku 1920: základ demokracie nebo brutální diktát nepatrné většiny velkým menšinám? Otázka židovské národnosti a migračních menšin. 8) Velká hospodářská krize a její bezprostřední důsledky ve světě, Evropě a Československu. 9) Od Rapalla k Lokarnu, aneb systém evropské (ne)bezpečnosti / problém menšin a pokusy o jeho řešení. 10) Bylo vítězství nacistů v Německu roku 1933 nevyhnutelné? Proč k němu došlo a jaké mělo důsledky pro ČSR? Proč v Čechách není čtena aktuální literatura na toto dodnes významné téma? 11) Volby roku 1935 jako přelomový úspěch německých nacistů v ČSR a tvrdý start k Mnichovu aneb jak reflektujeme vnitřní boj o charakter republiky? 12) Rok 1938 anebo co znamenal „Mnichov“ pro Československo, Čechy a pro Evropu? Historiografická reflexe. 13) Závěrečné shrnutí.
Doporučená literatura:
KLIMEK, A. Velké dějiny zemí Koruny české XIII. 1918-1929. Praha, Litomyšl: Paseka, 2000. ISBN <https://cs.wikipedia.org/wiki/International_Standard_Book_Number> 80-7185-328-3 <https://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7185-328-3>. KLIMEK, A., Velké dějiny zemí Koruny české XIV. 1929-1938. Praha, Litomyšl: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-425-5 <https://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-7185-425-5>. KLIMEK, A. Boj o Hrad: vnitropolitický vývoj Československa 1926-1935 na půdorysu zápasu o prezidentské nástupnictví. 2. Kdo po Masarykovi?. Praha: Panevropa 1998. ISBN 80-86130-02-9 <https://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/80-86130-02-9>.
