Uvedení k filosofii je v tomto kurzu předváděno na základě rozdílů mezi archaickou a moderní společností, na základě rozdílu mezi společenstvím žijícím v mýtu a společenstvím, v němž se mýtus stane alternativním a následně se rozpadá. Mýtus je zde vykládán jako symbolická forma, pro níž platí, že zde není místo pro otázky, a filosofie vzniká jako prostor pro otázky, reaguje na rozpadající se mýtus a usiluje nalézt novou pevnou půdu pod nohama. Filosofie je vždy skrze jazyk, je to jiný případ symbolické formy než mýtus, a souvisí s prožitkem různojazyčnosti. Výklad je střídavě koncipován historicky a fenomenologicky, reflektuje zakladatelskou tradici evropské filosofie v linii Sokrates, Platón, Aristoteles a sleduje začasté výklady prof. Patočky z přelomu 60. a 70. let. V oblasti fenomenologického výkladu jsou nejdůležitější výklady Husserlovy, zejména z "Krize evropských věd". Důležitým pojmem je výměr diskursu, kde se ukazuje rozdíl mezi přístupy založenými teoreticky, tedy matematikou, filosofií, antickou vědou, a přístupy založenými prakticky - mýtem, životem, moderní vědotechnikou. Kurz je důležitým doplnkem a rozvinutím výkladů o vědě jakožto epistémé, tedy výkladu kurzu Úvod do humanitních věd a studia vzdělanosti (UHVSV). Bližší podrobnosti najdete v Moodle v podatelnně pro tento kurz, pod názvem Úvodní kurzy a cykly (UKC). Tam je také popsán způsob zadávání úkolů, odevzdávání referátů a podmínky atestace.

This introductory four-term course to philosophy is based on contrasting archaic society with modern society, community living with myths with the community where myths were gradually being broken. In historical and phenomenological perspectives, particularly drawing from Husserl's and Patočka's interpretations, the course reflects on the fundamental philosophical concepts introduced by Socrates, Plato and Aristotle. The main issues concerned are as follows: 1. Myth as a symbolic form that allows no questioning as compared to philosophy; 2. the concept of discourse illustrating the differences between theoretical and practical approaches as represented by maths, philosophy, classical science, and myths, life, modern science and technology, respectively; 3. an analysis of philosophical discourse, based on Plato's dialogue "Gorgias".

Tématické okruhy:

1) Charakteristika mýtu, mýtické zkušenosti, rituální chování.

2) Mytologické pojetí času. Význam minulosti.

3) Mýty kosmogonické, theogonické a antropogonické.

4) Mýtus a slovo.

5) Tři ryzí mýty evropské kultury (mýtus o Gilgamešovi, mýtus o stromu poznání a života, mýtus o Oidipovi). ýtičnost tragédie.

6) Přístup novověkého člověka k mýtu: Schellingovo metafyzické uchopení mýtu.

7) Casirrerovo fenomenologické uchopení mýtu.

8) Vznik filosofie a synoikismus, agon.

9) Jazyk - funkce a původní význam jazyka, hledání původního božského a věcného jazyka.

10) Řecký (filosofický) jazyk, smysluplný jazyk. Jazyk jako jedno ze tří základních pout člověka.

11) Filosofický výklad písmena, stoicheon.

12) Filosofický výklad některých gramatických jevů - pádu, čísla, slovesného času, slovesných způsobů.

Povinná literatura:

SOKOL J., Filosofická antropologie. Člověk jako osoba, Praha: Portál, 2002

SOKOL, J., Malá filosofie člověka, Slovník filosofických pojmů, Praha: Vyšehrad, 1998.

 

Doporučená literatura:

N. D. FUSTEL DE COULANGES, Antická obec, Praha: SOFIS, 1998.

MAUSS, M., Esej o daru, Praha: Sociologické nakladatelství, 1999

SCHELER, M., Místo člověka v kosmu, Praha: Academia, 1968

CASSIRER, E., Filosofie symbolických forem I., Praha: OIKÚMENÉ, 1996.

CASSIRER, E., Filosofie symbolických forem II., Praha: OIKÚMENÉ, 1996.

LANDGREBE, L., Filosofie přítomnosti, Praha: Academia, 1968.