PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Klimatické extrémy a jejich modely - NMET075
Anglický název: Climate extremes and their modelling
Zajišťuje: Katedra fyziky atmosféry (32-KFA)
Fakulta: Matematicko-fyzikální fakulta
Platnost: od 2021
Semestr: letní
E-Kredity: 3
Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština, angličtina
Způsob výuky: kombinovaný
Způsob výuky: kombinovaný
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: doc. RNDr. Jan Kyselý, Ph.D.
RNDr. Eva Holtanová, Ph.D.
Anotace -
Poslední úprava: doc. Mgr. Jiří Mikšovský, Ph.D. (06.01.2022)
Klimatické extrémy mohou být provázeny negativními dopady na společnost i ekosystémy a jejich studiu je proto věnována velká pozornost. Pokroky v oblasti analýzy extrémních hodnot v matematické statistice byly často motivovány řešením problémů, kterými se zabývá klimatologie, hydrologie a další blízké obory. Simulace extrémů včetně příčinných faktorů, které k nim vedou (např. atmosférická cirkulace, vazby zemský povrch-atmosféra apod.), je zase důležitým kritériem při hodnocení věrohodnosti současných klimatických modelů.
Cíl předmětu -
Poslední úprava: doc. RNDr. Jan Kyselý, Ph.D. (05.01.2022)

Cílem přednášky je podat základní přehled o (i) klimatických extrémech (teplotních, srážkových aj.) a dalších nebezpečných povětrnostních jevech z globálního i regionálního hlediska, (ii) meteorologických a dalších faktorech, které je způsobují nebo zesilují, (iii) schopnostech klimatických modelů tyto extrémy simulovat, (iv) statistických modelech používaných k popisu extrémů, a (v) vybraných dopadech klimatických extrémů. Pozornost bude věnována také konkrétním příkladům nedávného a probíhajícího výzkumu v těchto oblastech.

Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: doc. Mgr. Jiří Mikšovský, Ph.D. (19.10.2017)

Ústní zkouška v rozsahu témat daných sylabem.

Literatura -
Poslední úprava: doc. RNDr. Jan Kyselý, Ph.D. (05.01.2022)

Coles S (2001) An introduction to statistical modeling of extreme values. Springer, 228 pp.

Diaz HF, Murnane RJ (2008) Climate extremes and society. Cambridge University Press, 340 pp.

Gettelman A, Rood RB (2016) Demystifying Climate Models. A Users Guide to Earth System Models. Springer, 282 pp (available at https://link.springer.com/book/10.1007/978-3-662-48959-8).

Hosking JRM, Wallis JR (1997) Regional frequency analysis: an approach based on L-moments. Cambridge University Press, 242 pp.

Kropp JP, Schellnhuber HJ (2011) In extremis. Disruptive events and trends in climate and hydrology. Springer, 320 pp.

Metody výuky -
Poslední úprava: doc. Mgr. Jiří Mikšovský, Ph.D. (05.02.2021)

Přednáška. Způsob výuky bude upřesněn po domluvě s vyučujícím, studenti prosím kontaktujte vyučujícího před začátkem semestru.

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: doc. Mgr. Jiří Mikšovský, Ph.D. (19.10.2017)

Ústní zkouška v rozsahu témat daných sylabem.

Sylabus -
Poslední úprava: doc. RNDr. Jan Kyselý, Ph.D. (05.01.2022)

Klimatické extrémy – základní pojmy a přehled. Definice extrému, časová a prostorová měřítka. Teplotní extrémy, srážkové extrémy, hydrometeorologické extrémy, sucho, větrné a sněhové bouře, extrémy tlakových polí, příklady. Souvislost extrémů s atmosférickou cirkulací a poli dalších proměnných v synoptickém měřítku.

Simulace extrémů klimatickými modely. Metody srovnání pozorovaných a simulovaných dat, plošné a bodové hodnoty. Extrémy v globálních klimatických modelech, chyby modelů. Statistický a dynamický downscaling. Teplotní a srážkové extrémy v regionálních klimatických modelech. Příklady analýzy současných klimatických modelů pro území Evropy a ČR.

Statistické modely extrémů. Modely blokových maxim a špiček nad prahy, volba bloku a prahu, základní podmínky modelů. Stacionární a nestacionární modely extrémů. Pravděpodobnostní rozdělení v analýze extrémních hodnot, metody odhadu parametrů rozdělení a chyby. Perioda opakování, návrhové hodnoty. Modely pro vícedenní extrémy založené na simulaci časových řad. Příklady statistických modelů pro teplotní a srážkové extrémy, regionální a lokální frekvenční analýza.

Dopady klimatických extrémů na společnost, ekosystémy, přírodní prostředí. Dopady vysokých teplot, sucha, extrémních srážek, větrných bouří. Příklady nedávných extrémů v Evropě – horké vlny, povodně, větrné bouře, sucho.

Vstupní požadavky
Poslední úprava: doc. Mgr. Jiří Mikšovský, Ph.D. (05.02.2021)

Absolvování bakalářského studia. Způsob výuky bude upřesněn po domluvě s vyučujícím, studenti prosím kontaktujte vyučujícího před začátkem semestru.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK