|
|
|
||
|
Poslední úprava: T_UCJF (13.05.2008)
|
|
||
|
Poslední úprava: prof. RNDr. Pavel Cejnar, Dr., DSc. (07.06.2019)
Předmět je zakončen zápočtem a zkouškou. Zkouška je písemná a ústní. K připuštění ke zkoušce je požadován zápočet.
Podmínkou pro získání zápočtu je dosažení jistého minimálního sumárního počtu bodů za (a) průběžné vypracovávání domácích úkolů zadávaných na cvičení a (b) řešení písemné zápočtové práce na konci semestru. (a) Domácí úkoly budou v průběhu semestru zadávány na většině cvičení (jejich počet, dále označen písmenem N, bude přibližně 10). Za každý úkol odevzdaný na následujícím cvičení může student získat mezi 0 a 2 body (včetně neceločíselných hodnot) podle kvality jeho vypracování; při pozdějším odevzdání je počet bodů za úkol krácen dvěma. Počet bodů udělený za všechny domácí úkoly je tedy mezi 0 a 2N. (b) Zápočtová písemka se koná na konci semestru a skládá se ze 3-4 úloh, které vycházejí z procvičených příkladů. Student může používat libovolné pomůcky, ale musí pracovat samostatně. Za písemku lze získat podle úplnosti a správnosti jejího řešení mezi 0 a 2N body. K udělení zápočtu je nutné získat celkem alespoň 2N bodů za úkoly a písemku. Student má právo na jeden řádný a dva opravné termíny zápočtu. |
|
||
|
Poslední úprava: prof. RNDr. Pavel Cejnar, Dr., DSc. (28.04.2020)
Při zkoušce je studentovi zpravidla zadán 1 příklad (konkrétní výpočetní problém související s probranou látkou) a 2 teoretické otázky (širší a užší téma v rámci probrané látky). Při řešení příkladu může student používat další pomůcky (např. knihy nebo poznámky), na teoretické otázky se student připravuje bez pomůcek. V případě vynikajících výsledků na cvičení může zkouška proběhnout bez příkladu. Vyhodnocení příkladu a prezentace zadaných teoretických otázek probíhá v průběhu ústní zkoušky, kdy mohou být položeny také doplňující otázky z dalších probraných témat. Celkové hodnocení zkoušky zohledňuje výkon studenta ve všech částech zkoušky. Aktualizovaný sylabus přednášky dostupný na adrese: http://www-ucjf.troja.mff.cuni.cz/cejnar/prednasky/qm.html
|
|
||
|
Poslední úprava: T_UCJF (20.03.2015)
Ehrenfestův teorém, kvantová mechanika ve fázovém prostoru. Limita h ? 0, některé její singulární vlastnosti. WKB rovnice, pilotní vlna, semiklasická aproximace stacionárních stavů. Semiklasická teorie hustoty kvantových stavů. Dekoherence. Moment hybnosti Algebra momentu hybnosti, skládání 2 a 3 momentů hybnosti, Clebsh-Gordanovy koeficienty. Wignerovy D-funkce, ireducibilní tenzorové operátory, Wigner-Eckartův teorém. Přibližné metody Variační metoda (stacionární a nestacionární). Stacionární poruchová teorie (degenerované a nedegenerované spektrum), použití v atomové fyzice, parametrická závislost kvantových spekter. Nestacionární poruchová teorie, pravděpodobnosti přechodů, Fermiho pravidlo, skokové, pozvolné a periodické poruchy, aplikace na elektromagnetické přechody. Mnohočásticové systémy Kvantový popis soustav identických částic, bosony a fermiony, přímé důsledky nerozlišitelnosti. Reprezentace obsazovacích čísel, kreační a anihilační operátory, vyjádření obecných n-částicových operátorů, "druhé kvantování". Vázané mnohočásticové soustavy, Hartree-Fockova metoda, párování (BCS teorie), hustota hladin Fermiho plynu. Srážky částic Lippmann-Schwingerova rovnice, Greenova funkce. T-matice, Bornova řada. Nestacionární formulace rozptylové úlohy. Optický teorém. Metoda parciálních vln, analýza fází, aplikace na potenciál konečného dosahu, limity nízkých a vysokých energií. Nepružné procesy. Literatura: P. Cejnar: A Condensed Course of Quantum Mechanics (Karolinum Press, Praha, 2013) J.J. Sakurai: Modern Quantum Mechanics (Addison-Wesley, Reading, 1985, 1994) J.J. Sakurai, J.J. Napolitano, Modern Quantum Mechanics (Addison-Wesley, San Francisco, 2011) G.Auletta, M. Fortunato, G.Parisi, Quantum Mechanics (Cambridge University Press, 2009) L.E. Ballantine: Quantum Mechanics. A Modern Development (World Scientific, Singapore, 1998) J. Formánek: Úvod do kvantové teorie (Academia, Praha, 1983, 2004) |