|
|
|
||
|
Last update: Mgr. Mikuláš Pešta, Ph.D. (08.09.2023)
Kurz představí mezinárodní vztahy v první polovině dvacátého století perspektivou rozdílných teorií mezinárodních vztahů. Pozornost bude věnována zejména Evropě, zpravidla ovšem v globálním kontextu a opomenuty nebudou ani vztahy v dalších částech světa (role Spojených států v mezinárodním systému, dění v koloniích). Kurz je primárně určen studentům navazujícího magisterského studijního programu Historie-obecné dějiny. Jednotlivé hodiny sestávají z přednáškové části, kdy vyučující představí látku dané hodiny, a z části seminární, v níž je vyhrazen prostor pro diskusi nad četbou nebo probranou látkou. |
|
||
|
Last update: Mgr. Mikuláš Pešta, Ph.D. (08.09.2023)
Atestace se uděluje za vypracování eseje. Požadavky:
Délka Esej by měl být alespoň 2000 slov dlouhý (bez seznamu literatury a úvodní stránky).
Jazyk Jazyk eseje je čeština nebo angličtina.
Formální úprava Na titulní straně je název, jméno, název předmětu. Esej samotný je členěn na úvod, hlavní text a závěr. Hlavní text může být dále členěn na kratší kapitoly. Poslední stranu tvoří seznam použité literatury a dalších zdrojů. Reference na zdroje se uvádějí v poznámce pod čarou. Formát citace není stanoven, ale musí být konzistentní v celé práci.
Zdroje Esej by měl být založen na odborné literatuře (knihy, články v odborných časopisech). Seznam literatury by měl čítat alespoň 8 položek včetně alespoň dvou cizojazyčných. Kromě literatury je možné odkazovat i na další zdroje – archivní prameny, dobový tisk, ego-dokumenty a podobně. Není to však podmínkou.
Téma Téma si student/ka vybírá sám/sama po konzultaci s vyučujícím. Chronologicky by mělo zapadat do záběru vyučované látky (první polovina dvacátého století, jsou možné přesahy oběma směry). Téma může být zaměřeno zhruba jedním ze tří způsobů.
1) Zaměří se na teoretické téma z mezinárodních vztahů u konkrétních autorů nebo směrů první poloviny dvacátého století. Příklady: - Pojetí utopismu v díle E. H. Carra - Role etiky u meziválečných realistů - Mezinárodní vztahy a kritická teorie
2) Zaměří se na interpretaci události či jevu z první poloviny dvacátého století za pomoci nástrojů teorie mezinárodních vztahů Příklady: - Společnost národů jako idealistický projekt? - Nacistické uspořádání Evropy jako realizace Großraum - Sovětská zahraniční politika ve třicátých letech mezi realismem a idealismem
3) Zaměří se na konkrétní jev, událost či situaci mezinárodních vztahů v první polovině dvacátého století Příklady: - Role Svatého stolce jako nestátního aktéra v mezinárodních vztazích před Lateránskými dohodami - Britský appeasement vůči Itálii - Izolacionismus v zahraniční politice Franklina Delano Rossevelta
Způsob vypracování Esej musí být vypracován příslušným stylem. Nejedná se o popis ani výklad. V úvodu musí být položena otázka nebo stanoven problém, který se v eseji dále bude rozebírat, a v závěru se prezentují odpovědi a závěry. Z textu musí být patrná argumentace na základě prostudované literatury. Oproti standardnímu akademickému textu (např. diplomové práci) si ovšem esej může dovolit být více polemický a spekulativní, jasněji vyjadřovat názor autora / autorky na problematiku.
Hodnocení V hodnocení bude klíčové posouzení obsahu eseje, ale v potaz budou vzaty i formální stránky. |
|
||
|
Last update: Mgr. Mikuláš Pešta, Ph.D. (08.09.2023)
Aster, S., Appeasement: Before and After Revisionism, in Diplomacy and Statecraft 19 (2008), č. 3, s. 443-480 Barša, P. – Císař, O., Anarchie a řád ve světové politice, Praha 2008 Beevor, A., Španělská občanská válka, Praha 2004 Bix, H. P., Hirohito a zrod moderního Japonska, Praha 2002 Břach, R., Československo a Evropa v polovině dvacátých let, Praha a Litomyšl 1996 Carabelli, A. M. – Cedrini, M. A., Keynes and the Complexity of International Economic Relations in the Aftermath of World War I, in Journal of Economic Issues 44:4 (2010), 1009-1028 Chalupa, J., Zápisky o válce občanské: Studie o vybraných aspektech Španělské občanské války 1936–1939, Praha 2002 Clark, C., Náměsíčníci. Jak Evropa v roce 1914 dospěla k válce, Praha 2014 Cohrs, P. O. The Unfinished Peace after World War I: America, Britain and the Stabilisation of Europe, 1919-1932, Cambridge 2008 Cox, M. – Kennedy-Pipe, C., The tragedy of American diplomacy? Rethinking the Marshall Plan, in Journal of Cold War studies, 7 (1), s. 97-134 Crothers, L., The cultural roots of isolationism and internationalism in American foreign policy, in Journal of Transatlantic Studies 9 (2011), č. 1, s. 21-34 Drulák, P., Teorie mezinárodních vztahů, Praha 2003 Durman, K., Popely ještě žhavé. I. Válka a nukleární mír (1938–1964), Praha 2004 Falk, H., Carl Schmitt and the challenges of interwar internationalism. Against Weimar – Geneva – Versailles, in Global Intellectual History, (2020) DOI: 10.1080/23801883.2020.1830497 Ferguson, N., Nešťastná válka, Praha 2003 Galeano, E., Open Veins of Latin America. Five Centuries of the Pillage of a Continent, New York 1973 Hankins, G., Interwar Modernism and the Liberal World Order. Offices, Institutions, and Aesthetics after 1919, Cambridge 2019 Harbutt, F. J., Yalta 1945, Europe and America at the Crossroads, Cambridge 2010 Housden, M., The League of Nations and the organisation of peace, New York 2012 Hobsbawn, E., Věk Extrémů. Krátké 20. století 1914–1991, Praha 1998 Holubec, S., Moderní světový systém Immanuela Wallersteina. Čtyřicet let vývoje jednoho paradigmatu a jeho reflexe, in Český časopis historický 115 (2017), č. 2, s. 440-479 Kershaw, I., Do pekel a zpět. Evropa 1914–1949, Praha 2017 Keynes, J. M., Ekonomické důsledky míru, Brno 2004 Kier, E., Imagining War: French and British Military Doctrine between the Wars, Princeton 1999 Klimek, A., Jak se dělal mír roku 1919, Praha 1989 Jančík, D., Třetí říše a rozklad Malé dohody, Praha 1999 Lewkowicz, N., The German Question and the International Order (1943-8), London 2010 Litera, B., Cesta na výsluní. Zahraniční politika Sovětského svazu 1917–1945, Praha 2015 MacMillanová, M., Mírotvorci. Pařížská konference 1919, Praha 2004 Marks, S., The Illusion of Peace. International Relations in Europe 1918-1933, New York 2003 Maršálek, Z. – Voráček, E. a kol, Interbrigadisté, Československo a španělská občanská válka, Praha 2017 Mastny, V., Russia’s Road to the Cold War. Diplomacy, Warfare and Politics of Communism, 1941–1945, New York, 1979 Mazower, M., Hitlerova říše. Nacistická vláda v okupované Evropě, Brno 2009 Mazower, M., Temný kontinent. Evropa ve 20. století, Praha 2019 McDermott, K. – Agnew, J., Kominterna. Dějiny mezinárodního komunismu za Leninovy a Stalinovy éry, Praha 2011 Mignolo, W., Coloniality at Large. The Western Hemisphere in the Colonial Horizon of Modernity, CR: The New Centennial Review, vol. 1, no. 2, 2001, s. 19–54. Moravcová, D., Bělina, P., Pečenka, M., Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů 1914–1941, Praha 1994 Nálevka, V., Světová politika ve 20. století I., Praha 2000 Neville, P., Hitler a appeasement. Britský pokus zabránit druhé světové válce, Praha 2008 Nolte, E., Fašismus ve své epoše, Praha 1998 Payne, S., The Spanish Civil War, the Soviet Union, and Communism, New Haven 2004 Payne, S., Franco and Hitler: Spain, Germany and World War II, New Haven 2008 Petersson, F., Willi Münzenberg, theLeague against Imperialism, and the Comintern, 1925–1933, Lampeter 2013 Petersson, F., History, Transnational Connections and Anti-Imperial Intentions: The League Against Imperialism and for National Independence (1927-1937) in The Palgrave Encyclopedia of Imperialism and Anti-Imperialism, Berlin 2015 Pfaltzgraff, R. L., World War I and IR Theory, in The Fletcher Forum of World Affairs, Vol. 43, No. 1, (2019), s. 5-18 Popović, P., Hans Morgenthau and the Lasting Implications of World War I, in Journal of Military Ethics 19 (2020), č. 2, s. 121-134 Rousso, H., Le régime de Vichy, Paris 2007. Sanchez-Sibony, O., Red Globalization. The Political Economy of the Soviet Cold War from Stalin to Khrushchev, Cambridge 2014 Skřivan, A., Japonská válka 1931–1945, Praha 1997. Steiner, Z. S., The Lights that Failed. European International History 1919–1933. Oxford 2005. Steiner, Z. S., The Triumph of the Dark. European International History 1933–1939. Oxford 2011. Šepták, M., Mezi demokracií a autoritářstvím. Rakouská vnitřní a zahraniční politika v letech 1931–1934, Praha 2018 Štrup, I., Jaltská konference a otázka sfér vlivu velmocí v poválečné Evropě, in Mezinárodní vztahy 28, č. 2, (1993,) s. 63-73 Taylor, A. J. P., Příčiny druhé světové války, Praha 2005. Wallerstein, I., Geopolitics and Geoculture: Essays on the Changing World-System, Cambridge 1991 Wanner, J., Pevnost Amerika. Spojené státy a evropská válka 1939–1945, díl 1., Praha 2001. Winkler, H. A., Geschichte des Westens: die Zeit der Weltkriege 1914–1945, München 2011. Wright, Jonathan, Gustav Stresemann: Weimar’s greatest Statesman, Oxford 2002
|
|
||
|
Last update: Mgr. Mikuláš Pešta, Ph.D. (08.09.2023)
3. října Úvodní hodina, informace ke kurzu. Studium mezinárodních vztahů ve dvacátém století. Základní pojmy a problémy.
10. října Mezinárodní vztahy na prahu první světové války: věk impérií. Velká válka a proměna světového řádu.
17. října Pařížská mírová konference. Versaillský mír a poválečné uspořádání světa
24. října Mezinárodní organizace a systém kolektivní bezpečnosti
31. října Meziválečný realismus a kritika Versailles
7. listopadu Meziválečný světosystém a marxistická kritika liberalismu
14. listopadu Sovětský svaz a role komunistického hnutí v mezinárodních vztazích. Komunistická internacionála jako alternativního systému mezinárodních vztahů. Liga proti imperialismu
21. listopadu Mezinárodní vztahy v Severní a Jižní Americe. Proměny Monroeovy doktrína a meziamerické vztahy před studenou válkou
28. listopadu Impéria v meziválečné době. Transimperiální vztahy mezi spoluprací a soupeřením
5. prosince První krize Versailleského mírového systému. Vliv velké hospodářské krize na mezinárodní vztahy. Konec kolektivní bezpečnosti
12. prosince Evropa a svět na cestě k druhé světové válce. Španělská občanská válka v mezinárodních souvislostech. Politika appeasementu
19. prosince Mezinárodní vztahy v době druhé světové války. Německá vize sjednocené Evropy
2. ledna Poválečný vývoj ve světě, počátky studené války a dekolonizace. Interpretace vzniku nového mezinárodního systému |