SubjectsSubjects(version: 945)
Course, academic year 2023/2024
   Login via CAS
Humour as a Religious Category - ARL500152
Title: Humor jako náboženská kategorie
Guaranteed by: Institute of Philosophy and Religious Studies (21-UFAR)
Faculty: Faculty of Arts
Actual: from 2021
Semester: winter
Points: 0
E-Credits: 5
Examination process: winter s.:
Hours per week, examination: winter s.:0/2, C [HT]
Capacity: unknown / unknown (unknown)
Min. number of students: unlimited
4EU+: no
Virtual mobility / capacity: no
Key competences:  
State of the course: not taught
Language: Czech
Teaching methods: full-time
Teaching methods: full-time
Level:  
Is provided by: ARL100347
Note: course can be enrolled in outside the study plan
enabled for web enrollment
Guarantor: Mgr. Martin Pehal, Ph.D.
Is interchangeable with: ARL100347
Schedule   Noticeboard   
Annotation - Czech
Last update: Mgr. Martin Pehal, Ph.D. (01.09.2020)
„Jan Zlatoústý řekl, že Kristus se nikdy nesmál[,“ tiše poznamenal Jorge].
„V jeho lidské přirozenosti nebylo nic, co by tomu bránilo,“ poznamenal Vilém, „neboť smích, jak nás učí teologové, je člověku vlastní.“
„Forte potuit sed non legitur eo usus fuisse,“ [Snad mohl, ale neříká se, že by tak učinil] odcitoval Jorge šeptem slova Petra Cantora.
„Manduca, jam coctum est,“ [Jez, již je vařeno…] zašeptal Vilém.
„Co?“ zeptal se Jorge, myslil si asi, že Vilém naráží na některé z jídel, která nám přinášeli.
„Tato slova podle Ambrože pronesl svatý Vavřinec na roštu. Vyzval své mučitele, aby ho obrátili na druhou stranu, jak uvádí i Prudentius v básni Peristefanón,“ řekl Vilém a tvářil se nevinně jako světec. „Svatý Vavřinec se tedy uměl smát a dělat si legraci, i když jen proto, aby pokořil své nepřátele.“
„Což dokazuje, jak je smích blízký smrti a zkáze těla,“ zavrčel Jorge, a musím přiznat, že argumentoval jako dobrý logik.

—Umberto Eco, Jméno růže, z it. přeložil Z. Frýbort, Praha: Odeon, 1980, s. 76.

Humor a náboženství jsou určitým proudem zejména západní myšlenkové tradice považovány za dva výlučné anebo alespoň těžko slučitelné fenomény. Zároveň ovšem mnozí badatelé spatřují v humoru antropologickou konstantu, přítomnou ve všech zdokumentovaných lidských kulturách, podobně jako náboženství. Humor i náboženství jsou paradoxní. Obojí dokáže poskytnout nástroje osvobození od ustavených společenských struktur. Zároveň ovšem obojí dokáže status quo posilovat a prohlubovat rozdíly mezi jednotlivci i komunitami. V tomto kurzu se proto podíváme na úzké propojení humoru a náboženství v těch podobách, jež zahrnují náboženskou praxi (rituály využívající humorné aspekty, svátky smíchu, rituální klauni), symbolické myšlenkové struktury (stvořitelská role smíchu v kosmologiích, „tricksterské“ mytologické postavy) i na způsob, jakým humor může strukturovat společenské kategorie (instituce „žertovných vztahů“, vztah humoru a ženského principu v patriarchálně strukturovaných společnostech). Kurz bude kombinovat teorii humoru s konkrétními případovými studiemi z různých symbolických systémů z různých období, vyplývajícími i z konkrétního zájmu účastnic a účastníků kurzu.
 
Charles University | Information system of Charles University | http://www.cuni.cz/UKEN-329.html