BECKER, Sabina - KIESEL, Helmuth: Literarische Moderne. Begriff und Phänomen. Berlin - New York 2007. BERMAN, Marshall. All That Is Solid Melts into Air: The Experience of Modernity. New York 1982. BOHRER, Karl Heinz: Nach der Natur. Politik und Ästhetik. München - Wien 1988. BOHRER, Karl Heinz: Ästhetische Negativität. Zum Problem des litararischen und philosophischen Nihilismus. München - Wien 2002. BOHRER, Karl Heinz: Ekstasen der Zeit. Augenblick, Gegenwart, Erinnerung. München - Wien 2003. BRITT, David: Modern Art - Impressionism to Post-Modernism. London 2007. BUCI-GLUCKSMANN, Christine: Baroque Reason: The Aesthetics of Modernity. 1994. BÜRGER, Peter. Theory of the Avant-Garde. Translated by Michael Shaw. Minneapolis 1984. BUTLER, Christopher. Early Modernism: Literature, Music and Paintingin Europe 1900 -1916. Oxford: Clarendon, 1994. CALINESCU, Matei. Five Faces of Modernity: Modernism, Avantgarde, Decadence, Kitsch, Postmodernism. Durham1987. FÄHNDERS, Walter: Avantgarde und Moderne 1890-1933. Stuttgart - Weimar 1998. GAY, Peter: Modernism: The Lure of Heresy. New York 2007. HABERMAS, Jürgen: Der philosophische Diskurs der Moderne. Zwölf Vorlesungen. Frankfurt am Main 1989. JAUSS, Hans Robert: Studien zum Epochenwandel der ästhetischen Moderne. Frankfurt am Main 1989. LEVENSON, Michael. A Genealogy of Modernism: A Study of English Literary Doctrine, 1908-1922. New York - Cambridge 1984. LUHMANN, Niklas: Die Kunst der Gesellschaft. Frankfurt am Main 1997. LUHMANN, Niklas: Beobachtungen der Moderne. Wiesbaden 2006. MAKROPOULOS, Michael: Modernität und Kontingenz. München 1997. MAKROPOULOS, Michael: Modernität als Kontingenzkultur. In: Graevenitz, Gerhart von - Marquard, Odo: Kontingenz. Poetik und Hermeneutik. Bd. XVII. München 1998. MÁLEK, Petr: Melancholie moderny. Alegorie. Vypravěč. Smrt. Praha 2008. MANN, Paul: The Theory of Death of Avantgarde. Bloomington, Indianapolis 1991. RAINEY, Lawrence. Institutions of Modernism: Literary Elites and Public Culture. New Haven, Conn. 1998. RAPHAEL, Lutz - SCHNEIDER, Ute - HILLERICH, Sonja (eds.): Dimensionen der Moderne: Festschrift für Christof Dipper. Frankfurt am Main 2008.¨ SHEPPARD, Richard. Modernism-Dada-Postmodernism. Evanston, Ill. 1999. VIETTA, Silvio (ed.): Moderne und Mythos. München 2006. VIETTA, Silvio - KEMPER, Dirk (eds.): Ästhetische Moderne in Europa. Grundzüge und Problemzusammenhänge seit der Romantik. München 1998. VIETTA, Silvio: Europäische Kulturgeschichte. Eine Einführung. München 2005. VIETTA, Silvio: Ästhetik der Moderne. Literatur und Bild. München 2001. VOJTĚCH, Daniel: Vášeň a ideál. Na křižovatkách moderny. Praha 2008.
Syllabus - Czech
Last update: Mgr. Pavla Skovroňská (16.02.2011)
Transcendentalizace estetiky, toto novum, teoreticky zdůvodněné romantickou filozofií umění, vedlo k sebereprezentaci subjektivity ve všech oblastech uměleckého tvoření. Zde začíná, podle teze Silvia Vietty, proces sebezpytování, sebehledání a (fiktivní) sebekonstituce Já v estetickém aktu, v čemž možno spatřovat počátek a jádro umělecké moderny a modernity. V dnešní době nevídané technizace estetiky a estetizace techniky, téměř výhradně technicky produkovaných simulatorních obrazů, která je zároveň dobou (nostalgické) reflexe estetické moderny, se ukazuje, že tato reflexe je - jak si uvědomoval již Friedrich Schlegel - nekonečným procesem. Z této perspektivy je možné o umělecké moderně uvažovat jako o makroepoše, jejíž počátky sahají do romantismu kolem roku 1800, kdy v Evropě sílí kritický postoj k procesu modernizace a industrializace světa, k diverzním formám moderní racionality, zvědečtění života a ekonomizaci umění. Tento proces vede devatenáctým stoletím až k moderně desátých let 20. století, kdy se uskutečnila estetická realizace nové životní zkušenosti, kterou Hans Robert Jauß charakterizoval jako vědomí ztráty skutečnosti, autentičnosti světa i vlastní identity v dílech Marcela Prousta, Huga von Hofmannsthala, Guillauma Apollinaira, Andreje Bělého, Franze Kafky, Thomase Manna, R. M. Rilka, T. S. Eliota, Roberta Musila ad. V německé romantické filozofii a literatuře (Novalis, Fichte, Hölderlin, Schelling ad.) začíná "něco", co se jeví jako eminentně moderní, totiž (sebe)hledání bytostného, suverénního a autonomního Já ("Selbst"). Tato hledání vlastní identity se uskutečňuje výhradně v procesu psaní, jako událost psaní a sebekonstrukce prostřednictvím řeči. Jde o estetickou a uměleckou modernu jako proces zkoumání jiné subjektivity: emocí, obrazotvornosti, fantazie, reflexe, smyslového vnímání, tedy konstrukce světa představ subjektivního vědomí. Z této perspektivy je estetická moderna, jak zdůrazňuje jeden z jejích teoretiků Silvio Vietta, konstruktivním projektem. Přednáška bude v literatuře a výtvarném umění sledovat vývoj procesu estetické modernizace, chápané jako estetické osvobození subjektu a subjektivity v průběhu 19. a 20. století. Zásadním impulzem tohoto procesu byla šokující zkušenost kolapsu osvícenské racionality a filozofie rozumu v brutálním teroru Francouzské revoluce jako ničím neospravedlnitelné a nevysvětlitelné - ani teologicky, ani eticky, ani jinak - krutosti člověka vůči člověku, cynicky prezentované jako jeho "osvobození". Ve svých počátcích kolem roku 1800 je tedy estetická moderna konfrontována s do té doby neznámou formou nesmyslné brutality, která radikálním způsobem zpochybnila tradiční antropologii a utopii dobra a krásna (u Hölderlina, Schillera, Büchnera ad.) a nechala rozvinout pro umění moderny důležitou estetiku ošklivosti (s počátky u Goyi a později Baudelaira ad.). V souvislosti s modernou na počátku 20. století bude pozornost věnována krizi řeči (Hugo von Hofmannsthal ad.) a krizi prožívání skutečnosti jako neautentičnosti světa a pokusům o překonání této krize evokativní silou nového básnického jazyka a obrazotvornosti v avantgardě. Avantgardní hnutí 20. století dále rozvíjejí projekt moderny jako transcendentálně subjektivní projekt, posílený kritickou dimenzí paměti, fragmentárnosti, ambivalence. Do jaké míry a v jakých formách tento proces pokračuje po válce ve druhé polovině 20. století, v době postupné estetizace banality, ale také politiky a techniky, v době totálního rozšíření hranic pojmu individuální kreativity a k jeho vyprázdnění, bude dalším tématem přednášky.
