“The world must be romanticized”: The Concepts of World's Poetization between Romanticism and Avant-Garde - ABO900307

• Title: "Svět musí být romantizován“. Koncepty lyrizace světa mezi romantismem a avantgardou
• Guaranteed by: Department of Czech and Comparative Literature (21-UCLK)
• Faculty: Faculty of Arts
• Actual: from 2017
• Semester: summer
• Points: 0
• E-Credits: 2
• Examination process: summer s.:
• Hours per week, examination: summer s.:2/0, C [HT]
• Capacity: unknown / unknown (unknown)
• Min. number of students: unlimited
• 4EU+: no
• Virtual mobility / capacity: no
• State of the course: not taught
• Language: Czech
• Teaching methods: full-time
• Teaching methods: full-time
• Guarantor: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A.

Annotation

Last update: Mgr. Ivan Kafka (20.02.2017)

„Svět musí být romantizován. Tak znovuobjevíme jeho původní smysl“: tento proslulý požadavek, vyslovený Novalisem (Friedrich Freiherr von Hardenberg) a zrozený z opozice k osvícenskému racionalismu, je mj. výrazem snahy o dosažení jednoty poezie a života. Poesie, nejen básnictví, ale – podle Novalise – všechny lidské aktivity, směřující ke zdokonalení, měla člověku zjevit a zpřístupnit niterný cit pro absolutno a harmonizovat „vyšší“ a „nižší“ světy. Poezie, podle Novalise, „to vskutku absolutně reálné“: „To je jádrem mé filozofie – čím poetičtější, tím pravdivější!“ Zde se také v eminentním smyslu rodí fenomén, který nazýváme „moderní lyrika“. Především proto, že zde spočívá, jak se zdá, výchozí bod všech zásadních estetických a uměleckých inovací a experimentů, které tvoří podstatu umělecké moderny vůbec. K tomu patří také sebereprezentace subjektivity ve všech oblastech uměleckého tvoření, proces sebezpytování, sebehledání a (fiktivní) sebekonstituce Já v estetickém aktu a estetickém (sebe-)prožitku. Básník se stává „transcendentálním lékařem“. Výchozí otázkou přednášky je: v čem spočívá „modernost“ moderní poezie a čím a zda je obtížnější než poezie minulých epoch? Můžeme mluvit o zásadní proměně ve vývoji moderní poezie, spočívající mimo jiné v tom, že básníci 19. a 20. století vyslovují radikálně jiným způsobem a jinými uměleckými prostředky zkušenost uměleckého poznání, které se konstituuje mimo oblast racionálního poznání, v antitezi rozumu a citu, světa a pojmu, skutečnosti světa a skutečnosti člověka? Kromě toho se pojmy „moderna“ a „moderní“ se v této souvislosti vztahují k složitému problému, který by bylo možné charakterizovat jako kontinuitu ve zlomu s tradicí. Moderna se tak jeví jako dynamický proces, jehož počátky bychom mohli spatřovat již v římské literatuře, např. u Ovidia: existují tedy různé vývojové formy modernosti, ať již historické nebo aktuální. Mluvíme-li o „moderní lyrice“, předpokládáme, že má svoji aktuální modernost, která má dokonce své datum: 1857, kdy vycházejí Baudelairovy Květy zla, jejichž poetika radikálním způsobem zasahuje do tradice romantické a poromantické náladové lyriky a lyriky prožitku a proměňuje ji. Jedním z hlavních příznaků moderní lyriky je, vedle jejího internacionálního charakteru, že se pohybuje mezi extrémy, což nachází svůj výraz v prolínání protikladů a dokonce v úsilí o jejich syntézu. Může být lyrická promluva pravdivá, jak připouští Käte Hamburgerová? Tato a další naznačené otázky budou v přednášce sledovány na konkrétních příkladech a poetologických úvahách.

Literature

Last update: Mgr. Ivan Kafka (20.02.2017)

ABRAMS, Meyer Howard: Zrcadlo a lampa. Romantická teorie a tradice estetického myšlení. Triáda: Praha 2002.

BACHELARD, Gaston: Poetika snění. Malvern: Praha 2010.

BACHELARD, Gaston: Poetika prostoru. Malvern: Praha 2009.

BLANCHOT, Maurice: Literární prostor. Herrmann & synové: Praha 1999.

ČERVENKA, Miroslav: Fikční světy lyriky. Paseka: Praha – Litomyšl 2003.

ČERVENKA, Miroslav et al. (eds.): Čtenář jako výzva. Výbor z prací kostnické školy recepční estetiky. Host: Brno 2001.

FRIEDRICH, Hugo: Struktura moderní lyriky. Host: Brno 2005.

HAMBURGER, Kate: The Logic of Literature. Indiana University Press 1993.

HAMBURGER, Käte: Wahrheit und ästhetische Wahrheit. Klett-Cotta: Stuttgart 1979.

HAMBURGER, Michael: The Truth of Poetry. Weidenfeld & Nicholson: London 1996.

HEIDEGGER, Martin: Básnicky bydlí člověk. Oikoymenh: Praha 2006.

HOCKE, Gustav René: Svět jako labyrint. Manýrismus v literatuře. Triáda – H & H: Praha 2001.

JAKOBSON, Roman: Poetická funkce. H + H: Jinočany – Praha 1990.

JAUSS, Hans Robert. Aesthetic Experience and Literary Hermeneutics. Minneapolis: University of Minnesota Press 1982.

KRISTEVA, Julia. Revolution in Poetic Language and Desire in Language: A Semiotic Approach to Literature and Art. Columbia University Press 1984.

LOTMAN, Jurij M.: Culture and explosion. Mouton de Gruyter: Berlin 2009.

MINKOWSKI, Eugène: Vstříc kosmologii. Filozofické fragmenty. Malvern: Praha 2011.

PEŠAT, Zdeněk: Dialogy s poezií. Československý spisovatel: Praha 1985.

PERKINS, David: A History of Modern Poetry. Modernism and after.Harvard Press: New Haven 1987.

RIFFATERRE, Michael: Semiotics of Poetry. Bloomington and London: Indiana University Press 1978.

STAIGER, Emil: Poetika, interpretace, styl. Triáda: Praha 2008.

STAIGER, Emil: Základní pojmy poetiky. Čs. Spisovatel: Praha 1969.