Subjects

Your browser does not support JavaScript, or its support is disabled. Some features may not be available.

The concept of "state of emergency" between aesthetics, literary fiction and reality - ABO500277

Title:	Estetika výjimečného stavu: fikce, fantazie, skutečnost
Guaranteed by:	Department of Czech and Comparative Literature (21-UCLK)
Faculty:	Faculty of Arts
Actual:	from 2016
Semester:	summer
Points:	0
E-Credits:	4
Examination process:	summer s.:
Hours per week, examination:	summer s.:0/2, C [HT]
Capacity:	unknown / unknown (unknown)
Min. number of students:	unlimited
4EU+:	no
Virtual mobility / capacity:	no
Key competences:
State of the course:	not taught
Language:	Czech
Teaching methods:	full-time
Teaching methods:	full-time
Level:

Guarantor:	prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A.

Schedule Noticeboard

Annotation - Czech

Last update: KCLVOJVO (28.01.2016)

Může "výjimečný stav" jako "mechanismus výjimky" obsahovat estetický potenciál? Z filozofického a právně-politického hlediska rozvedl teorii výjimečného stavu italský filozof Giorgio Agamben ve své knize Homo sacer. Il potere sovrano e la nuda vita (1995, český překlad: Homo sacer. Suverénní moc a pouhý život, Oikoymenh: Praha 2011). Agamben definuje výjimečný stav jako politicko-právní fenomén, spojený se suspendováním právního řádu a zároveň jako "komplexní topologickou figuru". Vychází ze "struktury výjimky" německého teoretika a filozofa práva Carla Schmitta (1888-1985), autora "politické teologie", podle níž jsou "výjimky zajímavější než normální případ. Normální [stav] nedokazuje nic, výjimka dokazuje vše; nepotvrzuje pouze pravidlo, pravidlo vůbec žije pouze výjimkou. […] Výjimka uvažuje o všeobecném s energickou vášní." Schmittova "struktura výjimky" a Schmittova teorie, která byla již ve dvacátých letech 20. století myšlenkově přitažlivá a provokativní pro řadu filozofů a autorů (např. Ernst Jünger, Helmuth Plessner, Walter Benjamin ad.) a Agambenova reflexe výjimečného stavu otevírají textové strategie také na poli literárních fikcí. Jako literární strategie obsahuje "výjimečný stav" spektrum topoi a myšlenkových figur, spojených s dialektikou výjimečného stavu a normality. Ale také: výjimečný stav jako politický akt, v němž "mlčí zákon a právo", iniciuje - paradoxně a zdánlivě zcela iracionálně - estetické a umělecké strategie za hranicemi normality. Jde o zneklidňující fenomén, související s otázkou, jak je možné, že ve stavu extrémů a ab-normálnosti - války, teror, katastrofy, epidemie, věznění apod. - mohou vznikat díla s decidovaně estetickým účinkem. Tyto otázky budou v semináři sledovány na základě četby a diskuse literárních i teoretických textů.

Literature - Czech

Last update: KCLVOJVO (28.01.2016)

Základní literatura:

Agamben, Giorgio: Homo sacer. Suverénní moc a pouhý život, Oikoymenh: Praha 2011.

Schmitt, Carl: Politická theologie. Oikoymenh: Praha 2012.

Schmitt, Carl: Římský katolicismus a politická forma. Oikoymenh: Praha 2013.

Schmitt, Carl: Teorie partyzána. Poznámka na okraj k pojmu politična. Oikoymenh: Praha 2008.

Strauss, Leo: Eseje o politické filosofii. Oikoymenh: Praha 1995.

Artaud, Antonin: Divadlo a jeho dvojenec. Hermann a synové: Praha 1994.

Blanchot, Maurice: Literární prostor. Hermann a synové: Praha 1999.

Kafka, Franz: Deníky 1909-1912. Nakl. Franze Kafky: Praha 1997.

Kafka, Franz: Deníky 1913-1923. Nakl. Franze Kafky: Praha 1998.

Kleist, Heinrich: Zemětřesení v Chile. In: Deset německých novel. Čs. spisovatel: Praha 1962.

Seebald, Winfried Georg: Austerlitz. Paseka: Praha - Litomyšl 2009.

Jan Zahradníček: Žalm z roku dvaačtyřicátého. In: Stará země [Akord: Brno 1946]: Jan Zahradníček: Dílo II. Čs. spisovatel: Praha 1992, s. 135-148.

Jan Zahradníček: Dům strach. In: Jan Zahradníček: Dílo II. Čs. spisovatel: Praha 1992, s. 289-369.

Syllabus - Czech

Last update: KCLVOJVO (28.01.2016)

Může "výjimečný stav" jako "mechanismus výjimky" obsahovat estetický potenciál? Z filozofického a právně-politického hlediska rozvedl teorii výjimečného stavu italský filozof Giorgio Agamben ve své knize Homo sacer. Il potere sovrano e la nuda vita (1995, český překlad: Homo sacer. Suverénní moc a pouhý život, Oikoymenh: Praha 2011). Agamben definuje výjimečný stav jako politicko-právní fenomén, spojený se suspendováním právního řádu a zároveň jako "komplexní topologickou figuru". Vychází ze "struktury výjimky" německého teoretika a filozofa práva Carla Schmitta (1888-1985), autora "politické teologie", podle níž jsou "výjimky zajímavější než normální případ. Normální [stav] nedokazuje nic, výjimka dokazuje vše; nepotvrzuje pouze pravidlo, pravidlo vůbec žije pouze výjimkou. […] Výjimka uvažuje o všeobecném s energickou vášní." Schmittova "struktura výjimky" a Schmittova teorie, která byla již ve dvacátých letech 20. století myšlenkově přitažlivá a provokativní pro řadu filozofů a autorů (např. Ernst Jünger, Helmuth Plessner, Walter Benjamin ad.) a Agambenova reflexe výjimečného stavu otevírají textové strategie také na poli literárních fikcí. Jako literární strategie obsahuje "výjimečný stav" spektrum topoi a myšlenkových figur, spojených s dialektikou výjimečného stavu a normality. Ale také: výjimečný stav jako politický akt, v němž "mlčí zákon a právo", iniciuje - paradoxně a zdánlivě zcela iracionálně - estetické a umělecké strategie za hranicemi normality. Jde o zneklidňující fenomén, související s otázkou, jak je možné, že ve stavu extrémů a ab-normálnosti - války, teror, katastrofy, epidemie, věznění apod. - mohou vznikat díla s decidovaně estetickým účinkem. Tyto otázky budou v semináři sledovány na základě četby a diskuse literárních i teoretických textů.