Život romských žen v České republice: (ne)možnost participace ve veřejné sféře

• Thesis title in Czech: Život romských žen v České republice: (ne)možnost participace ve veřejné sféře
• Thesis title in English: The life of Roma women in the Czech Republic: (in)accessibility into the public sphere
• Key words: gender|intersekcionalita|feminismus|romské ženy|aktivismus|veřejná angažovanost|rasismus|sexismus
• English key words: gender|intersectionality|feminism|Roma women|activism|public engagement|racism|sexism
• Academic year of topic announcement: 2023/2024
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Ethnology and Central European and Balkan Studies (21-UESEBS)
• Supervisor: PhDr. Mgr. Sandra Kreisslová, Ph.D.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 13.03.2024
• Date of assignment: 13.03.2024
• Administrator's approval: approved
• Confirmed by Study dept. on: 14.03.2024
• Submitted/finalized: no

Guidelines

Podle feministicky orientovaných výzkumnic a výzkumníků je zapojení do veřejné sféry obecně náročnější pro ženy než pro muže, což se podepisuje na genderové disproporci v mocenských pozicích. Například do Parlamentu České republiky bylo v posledních volbách, tedy v roce 2021, zvoleno pouhých 25 % žen, ačkoli ženy tvoří podle posledního sčítání 50,7 % populace. Výzkumy také ukazují, že vstup do veřejné debaty je výrazně komplikovanější pro ty ženy, které ve společnosti čelí ještě jiným znevýhodněním, než pouze tomu genderovému – například rasismu, ableismu či classismu. Právě zkušenosti rasizovaných žen z romské komunity, které se pokusily do veřejné sféry proniknout, bude tato práce popisovat. Po roce 1989 lze v českém veřejném diskurzu sledovat nárůst nevraživosti nebo přímo nenávisti vůči Romům a Romkám. Signifikantní je diskriminace a sociální vyloučení této skupiny obyvatel, debata je asymetrická, probíhá “o nich”, ale “bez nich”. Romská zkušenost ve veřejné debatě až na výjimky úplně absentuje. Konkrétně se práce bude zabývat otázkou možnosti zapojení romských žen do veřejné sféry zejména z emické perspektivy, tj. z pozice samotných Romek. Práce ukotví intersekcionální feminismus jako svůj primární teoretický rámec. Opírat se dále bude také o teorie protiromského rasismu, symbolického násilí (Bourdieu 2000), veřejné sféry podle Hannah Arendt (1958), sexismu a misogynie. Kvalitativní výzkum proběhne skrze hloubkové rozhovory se ženami, které se pokoušejí nebo v minulosti pokoušely zasahovat do politiky či veřejné sféry. Mohou sem patřit ženy, které kandidovaly do politických funkcí, ale také ty, které chodily na úřady a advokovaly za zájmy své komunity.

References

Arendt, H. (1958) The Human Condition. Chicago: University of Chicago Press.
Arabadjieva, K. (2016) Challenging the school segregation of Roma children in Central and Eastern Europe, The International Journal of Human Rights, 20(1), pp. 33-54, DOI: 10.1080/13642987.2015.1032266
Bourdieu, P. (2000). Nadvláda mužů. Praha: Karolinum.
Crenshaw, K. (1991) Mapping the Margins: Intersectionality, Identity Politics, and Violence against Women of Color. Stanford Law Review, 43 (6), pp. 1241-1299.https://doi.org/10.2307/1229039
Dahlerup D ed. (2006) Women, Quotas and Politics, London: Routledge.
Eriksen, T. H. (2012) Etnicita a nacionalismus: SLON.
Hájková, K. (2020) Hledání skulin v mocenské asymetrii: veřejná angažovanost na slovenském venkově v intersekcionální perspektivě. Romano džaniben 27 (2) pp. 91–113.
Hooks, B. (2023) Feminismus je pro všechny. Olomouc: Broken Books.
Stacey, J. (1988) Can there be a feminist ethnography? Women's Studies International Feminist Forum 11(1).
Kocze, A., Popa, R. M. (2008) Missing Intersectionality: Race/Ethnicity, Gender, and Class in Current Research and Policies on Romani Women in Europe. Budapest: CEU University Press.