Dopady nové evropské regulace v oblasti ESG na bytový fond v České republice

• Thesis title in Czech: Dopady nové evropské regulace v oblasti ESG na bytový fond v České republice
• Thesis title in English: Impact of the new European ESG regulation on the housing fund in the Czech Republic
• Key words: dopad|regulace|hodnocení|bytový fond|ESG
• English key words: impact|regulation|valuation|housing fund|ESG
• Academic year of topic announcement: 2023/2024
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Sociology (21-KSOC)
• Supervisor: Ing. Martina Sieber, Ph.D.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 14.10.2023
• Date of assignment: 09.02.2024
• Administrator's approval: approved
• Confirmed by Study dept. on: 09.02.2024
• Submitted/finalized: no

Guidelines

Východiska:
Zpřístupňování nefinančních informací v oblasti životního prostředí, sociálních věcí a správy (ESG) je rychle rostoucí a stále důležitější téma, jak v akademickém prostředí, tak na kapitálovém trhu (Tsang et al., 2023). Státy OSN se v dokumentu Agenda 2030 zavázali k 17 cílům nastolení udržitelného rozvoje, které jsou dále rozpracovány do 169 podcílů (Battisti, 2023). Tyto udržitelné cíle (SDGs) jsou měřeny kritérii ESG. Dle agentury Reuters (Jessop, 2022) celosvětová pandemie Covid-19 a válečný konflikt na Ukrajině zvýšily předpokládané výdaje na přechod k udržitelnému rozvoji na 176 bilionů USD. Veřejný sektor nebude schopný tento přechod ufinancovat sám, a proto bude nutné zajistit zdroje ze soukromého finančního sektoru. Jedním z klíčových odvětví, který přispívá k dosažení cílů udržitelného rozvoje i k rozvoji strategie udržitelného financování je nemovitostní sektor, kterému stále však dominuje investiční přístup, jež využívá tradiční ukazatele výkonnosti (IRR, ROI a NPV) (Battisti, 2023). Práce ve své první části shrne vývoj v oblasti mezinárodních dohod rozvíjejí závazek plynoucí z Pařížské dohody, které dopadají či budou dopadat na ČR. Práce tedy zmapuje, jaké dokumenty ve vazbě na pařížskou dohodu vznikly, a lze u nich předpokládat přímý či nepřímý dopad na nemovitostní trh České republiky. Mezi ty klíčové určitě patří dokument Zelená politika pro Evropu, Evropský klimatický zákon a Fit for 55. Vzhledem k tomu, že předpisy, které cílí na nemovitostní fond jsou relativně nové, bude práce cílit nejen na zmíněnou analýzu regulačních norem, ale dále na vyhodnocení dopadu těchto norem celkově.
Cíle:
Cílem práce je vyhodnotit, zda lze považovat investici do vysokého energetického standardu nemovitostí za efektivní.
Metodika:
Aplikační část bude case study, která porovná modelový byt v panelové výstavbě a polopasivní být v Praze a mimo Prahu. Metody vyhodnocení jsou ROI, IRR, NPV a Analýza celoživotného cyklu investice do obnovy bytového fondu (LCCA). Cílem LCCA je odhadnout celkové náklady na alternativní projekty a finančně kvantifikovat ekonomické dopady alternativních návrhů bytu (Vasishta et al., 2023). Čistá současná hodnota (NPV) je metoda, která se primárně využívá pro finanční analýzu při hodnocení proveditelnosti investice do projektu nebo podnikání, která umožňuje vědět, zdali je hodnota všech cash flow v takové výši, aby překročila náklady na zahájení dané investice. IRR neboli vnitřní výnosové procento je používaná metrika ve finančním hodnocení k odhadu ziskovosti potencionální investice. Definice IRR vychází z postupných diskontovaných peněžních toků (CF), která se používá k vážení současných CF pro CF budoucí. Návratnost investice (ROI) je poměrem zisku vůči investovaným finančním prostředkům.
Hypotézy:
H1: Hypotézou této práce je, že vyšší energetický standard nemovitostí se při stávajícím vývoje ekonomických proměnných nejeví jako efektivní volba.
H2: Bez finanční podpory z veřejných prostředků není environmentální obnova bytového fondu finančně efektivní.
Charakteristika závěrů:
Česká republika se zavázala k plnění veškerých regulačních nařízení vydaných v oblasti ESG neboli zvýšení energetického standartu bytového fondu. V oblasti nemovitostního trhu to znamená plošné zvýšení kvality nemovitostí z hlediska jejich environmentálního dopadu. V případě neplnění tohoto závazku hrozí ČR velké ekonomické postihy. Předpokládaným závěrem je, že daná investice do polopasivního bytu není ekonomicky efektivní. Rovněž lze předpokládat, že bude nutné poskytnout občanům dotačním stimul, který je bude podněcovat k „zeleným“ rekonstrukcím.

References

Seznam literatury:
Battisti, F. (2023). SDGs and ESG Criteria in Housing: Defining Local Evaluation Criteria and Indicators for Verifying Project Sustainability Using Florence Metropolitan Area as a Case Study. Sustainability (Basel, Switzerland), 15(12), 9372. https://doi.org/10.3390/su15129372
Booth, A. T., & Choudhary, R. (2013). Decision making under uncertainty in the retrofit analysis of the UK housing stock: Implications for the Green Deal. Energy and Buildings, 64, 292-308.
Cohen, D. A. (2022). 11 A Green New Deal for Housing. The Green New Deal and the Future of Work, 235-254.
Debrah, C., Darko, A., Chan, A. P. C., Owusu-Manu, D. G., & Edwards, D. J. (2022, September). Green finance in green building needs under the Paris Agreement. In IOP Conference Series: Earth and Environmental Science (Vol. 1085, No. 1, p. 012033). IOP Publishing.
Eckert, E., & Kovalevska, O. (2021). Sustainability in the European Union: Analyzing the discourse of the European green deal. Journal of Risk and Financial Management, 14(2), 80.
Jessop, S. (2022). Cost to Hit, U.N. Sustainability Goals Rises to $176 Trillion—Report. Available online: https://www.reuters.com/business/sustainable-business/cost-hit-un-sustainability-goals-rises-176-trillion-report-2022-09-08/#:~:text=sustainability%20goals%20rises%20to%20%24176%20trillion%20%2D%20report,-By%20Simon%20Jessop
Kilnarová, P., & Wittmann, M. (2017, December). Open space between residential buildings as a factor of sustainable development–Case studies in Brno (Czech Republic) and Vienna (Austria). In IOP Conference Series: Earth and Environmental Science (Vol. 95, No. 5, p. 052008). IOP Publishing.
Kubečková, D. (2023). Regeneration of Panel Housing Estates from the Perspective of Thermal Technology, Sustainability and Environmental Context (Case Study of the City of Ostrava, Czech Republic). Sustainability, 15(11), 8449.
Lenkovets, O. M., Kirsanova, N. Y., & Maksimov, S. N. (2017). Implementation of the Paris climate agreement in construction and maintenance of buildings. International Multidisciplinary Scientific GeoConference: SGEM, 17, 463-470.
Schlacke, S., Wentzien, H., Thierjung, E. M., & Köster, M. (2022). Implementing the EU Climate Law via the ‘Fit for 55’package. Oxford Open Energy, 1, oiab002.
Tsang, A., Frost, T., & Cao, H. (2023). Environmental, Social, and Governance (ESG) disclosure: A literature review. The British accounting review, 55(1), 101149. https://doi.org/10.1016/j.bar.2022.101149
Vasishta, T., Hashem Mehany, M., & Killingsworth, J. (2023). Comparative life cycle assesment (LCA) and life cycle cost analysis (LCCA) of precast and cast–in–place buildings in United