Rizikové faktory páchání zločinu z nenávisti mezi mládeží České republiky

• Thesis title in Czech: Rizikové faktory páchání zločinu z nenávisti mezi mládeží České republiky
• Thesis title in English: Risk Factors for Hate Crime Perpetration Among Czech Youth
• Key words: Zločin z nenávisti|předsudečné delikty|obecná teorie napětí|dezorganizace prostředí|sebekontrola|pomstychtivost|ISRD
• English key words: hate crime|bias crime|general strain theory|social disorganisation|self-control|revenge|ISRD
• Academic year of topic announcement: 2023/2024
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Sociology (21-KSOC)
• Supervisor: Mgr. Zuzana Podaná, Ph.D.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 19.11.2023
• Date of assignment: 19.11.2023
• Administrator's approval: approved
• Confirmed by Study dept. on: 19.11.2023
• Date of electronic submission: 03.05.2024
• Submitted/finalized: committed by student
• Opponents: doc. PhDr. Jiří Buriánek, CSc.

Guidelines

Východiska:
Ačkoli se s hate crime můžeme setkat poměrně běžně, a to například z důvodu toho, že pachateli hate crime jsou většinově běžní lidé, kteří se běžně pohybují mezi námi, jedná se o ne plně dostatečně probádaný typ deliktu. Komplikovaná je již samotná definice hate crime, kdy existuje vícero kritérií, dle kterých určit, zda se jedná právě o delikt z nenávist (tj. hate crime). Stejně jak se zdá být komplikované definování hate crime, stejně tak je obtížná i charakterizace jejich pachatelů, hlavních motivací a hlavní faktorů, které vedou jedince k páchání hate crime. Každý spáchaný čin motivovaný nenávistí je totiž jedinečný a od ostatní deliktů z nenávisti se může do značné míry lišit. Navíc se velká část dosavadních výzkumů hate crime soustředila spíše na perspektivu oběti nežli na jejich pachatele.
Z výzkumu deliktů z nenávisti vyplývá několikero kriminologických teorií a poznatků, které do jisté míry úspěšně poukazují na rizikové faktory a motivace, které vedou jedince k páchání hate crime. Hlavní roli hrají předsudky, na základě kterých poté pachatelé směřují své delikty z nenávisti k určitým skupinám společnosti, ať už se jedná o příslušníky etnických, genderových, sexuálních či náboženských minorit. Předsudky ovšem nejsou jediný důvod, který stojí za pácháním hate crime. Do hry vstupují další faktory, kvůli kterým se jedinec k samotnému spáchání hate crime uchýlí. Mezi teorie, které poukazují na možnou motivaci pachatele k hate crime, patří teorie sociální identity, která dle Hammera (1992) poskytuje užitečný způsob, jak pochopit, že činy vůči určité minortní skupině mohou posilovat sebevědomí pachatele. Teorie sociální identity totiž naznačuje, že vytvoření pozitivní identity závisí stejně tak na vychvalování vlastní skupiny jako na očerňování skupiny vnější. Další teorií, která je hojně zmiňována autory ve spojitosti s hate crime je teorie napětí, která předpokládá, že jedinci, kteří zažívají v životě určité napětí či deprivaci, ať už co se týče například svého socioekonomického statusu či rodinného zázemí, mají větší tendenci se uchýlit k páchání hate crime. Ve spojitosti s hate crime se významně pojí i samotná typologie pachatelů hate crime, kterou sestavili McDewitt a kolektiv (2002), která spočívá v rozdílných motivacích k páchání hate crime. Mezi tyto typy pachatelů a s nimi spojené motivace patří: pachatel vyhledávající vzrušení, zábavu či pocit moci, dále pachatel „obránce“, pachatel na misi, který chápe páchání hate crime vůči určité skupině jako svůj životný úděl a v neposlední řadě později přidaný pomstychtivý pachatel. Ne však každý jedinec, který zažívá v životě určité napětí či cítí, že jeho sociální identita je narušena, se však k samotnému spáchání deliktu z nenávisti uchýlí. Zásadní roli v této rovnici páchání hate crime sehrává teorie sebekontroly (Gottfredson & Hirschi) či sociální kontrola. Právě nízká míra sebekontroly či sociální kontroly může hrát rozhodující roli, kdy se jedinec v konečné fázi uchýlí k spáchání zločinu z nenávisti.
V rámci své diplomové práce se tedy budu zaměřovat na analýzu rizikových případně protektivních faktorů, které hrají roli v páchání hate crime. Navíc, vzhledem k tomu, že se hate crime dopouštějí ve velkém poměru mladí jedinci do 21 let, svou práci zaměřím na mládež České republiky.

Cíle:
Hlavním cílem práce bude za pomocí vícerozměrné analýzy vytyčit rizikové/protektivní faktory páchání hate crime mezi mládeží České republiky. Vedle identifikace rizikových faktorů páchání hate crime bude vedlejším cílem práce také ověřit relevanci aplikování výše zmíněných teorií a teoretických předpokladů na mladou populaci České republiky, což může být významným příspěvkem do akademické diskuze o páchání hate crime. Výsledky navíc mohou přinést cenné poznatky, které mohou napomoci v běžné praxi pro přípravu preventivních opatření.

Metodika:
Pro analýzu rizikových faktorů páchání hate crime budou v rámci práce využita data pro Českou republiku z nejnovější vlny mezinárodního výzkumu ISRD 4. Prvním krokem bude správná identifikace proměnných, které budou představovat testované rizikové faktory vyplývající ze stanovených teoretických východisek. Tyto proměnné budou dále na základě vymezených hypotéz testované pomocí vícerozměrné regresní analýzy, díky které zjistím, jaké proměnné hrají roli v páchání hate crime a jaké faktory mohou být tedy mezi mládeží považované za rizikové, případně jaké za protektivní.

Hypotézy:
H₁: Jedinci s vnímaným narušením sociální identity se budou častěji uchylovat k páchání hate crime.
H₂: Jedinci, kteří pochází z ekonomicky deprivovaných rodin, se budou častěji uchylovat k páchání hate crime.
H₃: Jedinci pocházející z nestabilního rodinného zázemí, se budou častěji uchylovat k páchání hate crime.
H₄: Jedinci, kteří se budou vyznačovat rizikovým chováním, se budou častěji uchylovat k páchání hate crime.
H₅: Jedinci, kteří jednají impulzivně a převážně za účelem zábavy, se budou častěji uchylovat k páchání hate crime.
H₆: Jedinci, kteří se budou vyznačovat vysokou mírou pomstychtivosti, se budou častěji uchylovat k páchání hate crime.
H₇: Jedinci, jejichž rodiče budou mít malé povědomí o jejich aktivitách, se budou častěji uchylovat k páchání hate crime.

Charakteristika závěrů:
S pomocí vícerozměrných analýz je možné vytyčit rizikové/protektivní faktory, případně jejich kombinace, na páchání deliktů z nenávisti mezi českou mládeží. Mimo to výsledky práce mohou poukázat na relevanci aplikace teoretických východisek (teorie sociální identity, teorie sebekontroly, sociální kontrola, teorie napětí, typologie pachatelů hate crime) na páchání deliktů z nenávisti mladou populací České republiky.

References

Agnew, R. (1992). FOUNDATION FOR A GENERAL STRAIN THEORY OF CRIME AND DELINQUENCY. Criminology (Beverly Hills), 30(1), 47-88. https://doi.org/10.1111/j.1745-9125.1992.tb01093.x
Citron, D. K. (2014). Hate crimes in cyberspace. Harvard Univeristy Press.
Craig, Kellina M. (2002). „Examining Hate-Motivated Aggression A Review of the Social Psychological Literature on Hate Crimes as a Distinct Form of Aggression". Aggression and Violent Behavior.
Gerstenfeld, P. B. (2013). Hate crimes: causes, controls, and controversies (3rd ed). Sage.
Hall, N. C., Corb, A., Giannasi, P., & Grieve, J. G. D. (2018). The Routledge international handbook on hate crime. Routledge, Taylor & Francis Group.
Hamner, K. M. (1992). Gay-bashing: a social identity analysis of violence against lesbians and gay men. In: G. M. Berrill, & K. T. Berrill (Eds.), Hate crimes. Confronting violence against lesbians and gay men. Newbury Park, CA: Sage Publications.
Chakraborti, N., & Garland, J. (2015). Hate crime: impact, causes and responses (Second edition). SAGE.
Iganski, P. (2008). 'Hate crime' and the city. Policy Press.
Keipi, T., Näsi, M., Oksanen, A., & Räsänen, P. (2017). Online hate and harmful content: cross-national perspectives. Routledge.
Mcdevitt, J., Levin, J., & Bennett, S. (2002). Hate Crime Offenders: An Expanded Typology. Journal of social issues, 58(2), 303-317.https://doi.org/10.1111/1540-4560.00262
Näsi, M., Aaltonen, M., & Kivivuori, J. (2016). Youth hate crime offending: the role of strain, social control and self-control theories. Journal of Scandinavian studies in criminology and crime prevention, 17(2), 177-184.https://doi.org/10.1080/14043858.2016.1260332
Perry, B. (2001). In the name of hate: understanding hate crimes. Routledge. https://doi.org/10.4324/9780203905135
Tajfel, H., & Turner, J. C. (2004). The Social Identity Theory of Intergroup Behavior. New York, NY, US: Psychology Press.
Turpin-Petrosino, C., & Turpin-Petrosino, C. (2015). Understanding hate crimes: acts, motives, offenders, victims, and justice. Routledge.https://doi.org/10.4324/9780203883693
Walters, M. A. (2011). A General Theories of Hate Crime? Strain, Doing Difference and Self Control. Critical criminology (Richmond, B.C.), 19(4), 313-330. https://doi.org/10.1007/s10612-010-9128-2